Mezinárodní den žen
Začátkem března si každoročně připomínáme významný den pro ženy na celém světě. Mezinárodní den žen (MDŽ), je oficiálně uznávaný svátek, který stanovila Organizace spojených národů v roce 1975.
Co stálo za vznikem tohoto svátku?
Mnoho z nás si MDŽ spojuje výhradně s dobou komunismu, kdy si ho spíše než ženy, připomínali muži. Funkcionáři pořádali podnikové oslavy, na kterých ženy dostávaly proslulé červené karafiáty nebo třeba taky utěrky (zřejmě aby se nezapomínalo, kde je jejich místo). Kvůli tomu, že byl svátek tímto způsobem degradován se po listopadové revoluci přestal slavit. Do kalendáře se vrátil jako významný den až v roce 2004.
Tomuto svátku však předchází úplně jiná historie než ta socialistická.
Mezinárodní den žen má svůj původ v době sociálních krizí před první světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat tak do veřejného života.
Počátky můžeme najít v roce 1907, kdy se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu. Právě zde padl návrh, aby se ženy jeden daný den v roce scházely a požadovaly volební právo. Tímto aktem chtěly ženy upozornit na problematiku nerovnosti žen a mužů širokou veřejnost.
V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc švadlen na demonstraci v New Yorku. Stávkovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“.
O dva roky později, v roce 1910, byl Den žen zaveden také v Evropě na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne stal mezinárodně oslavovaný den.
Proč právě 8. březen?
Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce. Roku 1917 se v Petrohradě konala velká demonstrace, v jejímž důsledku odstoupil z funkce tehdejší car (poslední ruský car – Mikuláš II. Alexandrovič) a bylo oficiálně uznáno volební právo žen. Tato stávka se konala poslední neděli v únoru dle juliánského kalendáře, což odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského.
Není to jen o bonboniérách a kyticích…
Tento den může být také připomínkou, že ačkoli došlo v určitých oblastech k výraznému zlepšení v postavení a právech žen, stále ještě není situace ve všech zemích světa uspokojující. V některých státech je nutné stále bojovat za ženská práva, kterých se ženám nedostává ještě ani dnes – v 21. století.
A právě proto si je třeba tento den připomínat jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Boj za ženská práva ušel v historii už dlouhý kus cesty, další má však ještě před sebou.
Jak vnímají MDŽ ženy na stavárně?
K.: „Vždycky jsem zjistila, že je MDŽ, až když mi na FASTu dali karafiát.“.
G.: „Ono je hlavně Gabriely a na to všichni zapomínají! Ale je pěkné dostat něco sladkýho k MDŽ.“.
V.: „Neznám historii, ale je to milý, když táta mámě koupí kytku (Naštěstí ne pouze na MDŽ.).“.
V.: Neslavím, pro mě je to takový komunistický svátek.
M.: Nejlepší MDŽ na FASTu!
Milé ženy, za celý SKAS vám přejeme krásný den a mnoho úspěchů v pracovním, studijním i osobním životě!
