SKAS FAST VUT
  • Zařizujeme
  • O nás
  • Výsledky voleb
  • Členové
  • Zasedání 2020/2021
    • Zasedání 2019/2020
    • Zasedání 2018/2019
  • Blog
    • Historie
  • Partneři
  • Příručka prváka
  • Přihláška ke studiu
  • Koronavirus
  • EN
Připomněli jsme si 80 let od uzavření vysokých škol a pohřbu Jana Opletala
27. 11. 2019

Připomněli jsme si 80 let od uzavření vysokých škol a pohřbu Jana Opletala

Žaneta Hrochová FASŤÁK, Události

Ve zkratce o Janu Opletalovi:

Narodil se ve Lhotě nad Moravou (dnes součástí obce Náklo). Podle svědectví byl Jan Opletal především obětavý, upřímný a poctivý. Pocházel ze skromných až chudých poměrů, měl sedm sourozenců. Jeho rodiče z důvodu složité sociální situace ani neuvažovali nad tím, že by svého syna dali na studia. Po absolvování obecné školy v Nákle a roce studia na měšťance ve Štěpánově měli rodiče v plánu jej dát do učení do Sigmundovy továrny.

Jeho učitelé v něm ovšem viděli šikovného chlapce s všestranným nadáním a proto se za něho přimluvili. Díky tomu ve studiu dále pokračoval a to na litovelském reálném gymnáziu. V roce 1934 odmaturoval s vyznamenáním. Během studia na gymnáziu nejvíce vynikal v přírodních vědách, zvláště v chemii a v matematice, proto měl přání dále studovat medicínu. Jako člen Sokola v Nákle se také věnoval sportovním aktivitám.

Jan přihlížel finančním poměrům jeho rodiny a proto se rozhodl mířit na vojenskou kariéru, která by byla pro jejich situaci řešením. Na leteckou školu v Prostějově ho ovšem nevzali ze zdravotních důvodů, měl totiž vadu zraku. Jan musel nastoupit na prezenční vojenskou službu, kvůli které se jeho vysněné studium medicíny o dva roky protáhlo.

V říjnu roku 1936 se ve svých dvaadvaceti letech stal studentem medicíny na Univerzitě Karlově v Praze.

Opletalovy společenské a politické názory a postoje byly opřeny o jeho vlastní životní zkušenosti. Vycházely především z rodinného prostředí, velmi těžce nesl dlouhodobé složité sociální poměry. Stejně jako jeho otec sympatizoval s politikou sociálně demokratické strany. 

Osudného dne 28. října 1939 došlo nejen v Praze k demonstracím, které rozvířily politickou sféru v protektorátu a silně vyhrotily už tak napjaté česko-německé vztahy. Byly proto nasazeny bezpečnostní složky, které zavinily řadu zranění a v některých případech dokonce ztráty na životě. První obětí konfliktu na křižovatce ulic Ve smečkách a Žitné byl pekařský dělník Václav Sedláček. Tamtéž byl do břicha vážně postřelen také medik Jan Opletal. Ten přes veškerou péči lékařů Všeobecné nemocnice pražské univerzity následkům svého zranění o dva týdny později, 11. listopadu, podlehl.

15. listopadu 1939 byl pohřeb Jana Opletala a v ulicích demonstrovalo okolo 5 000 studentů.

Policie na tuto demonstraci byla připravena, srážka protestantů s policií byla zřejmě vyvolaná gestapem, aby mohli brutálně zakročit a zastrašit český národ. Cílem bylo zabránit dalším protestům proti okupaci. Okupační moc našla v demonstracích 15. 11. záminku pro otevřenou ukázku své nadvlády v českých zemích. Zareagovala okamžitě a se vší brutalitou. V den Opletalova pohřbu nařídil Hitler na poradě v Berlíně zatknout větší počet studentů, zavřít na tři roky české vysoké školy, zatknout a popravit vedoucí představitele studentských organizací, další stovky internovat.

Krátce před půlnocí 16. listopadu 1939 obsadily německé jednotky OrPo a SS vysokoškolské koleje v Praze, Příbrami a v Brně.

17. listopadu roku 1939 byly uzavřeny české vysoké školy a do ruzyňských kasáren nacisté odvedli přes 1 200 studentů. Ještě tuto noc bylo na místě bezdůvodně zastřeleno devět představitelů studentských spolků: Jan Černý, Josef Adamec, Bedřich Koula, Josef Matoušek, Václav Šafránek, Jaroslav Klíma, František Skorkovský, Marek Frauwirth a Jan Wienert. 

Ostatní studenti byli odvezeni do koncentračních táborů.

Kromě toho bylo o možnost studovat připraveno 15 172 studentů a bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů.

Ke vzpomínce na tuto srdcervoucí událost se konala v pátek 15. 11. 2019 pietní akce v areálu ruzyňských kasárnách v Praze. Na místo dorazili i zástupci VUT z řad studentů, kteří zde zanechali smuteční věnec s černou mašlí, na které stálo: „My studenti VUT nezapomeneme“

Dojem z pietní akce nám předal Jakub Gulec, student Fakulty stavební VUT: „Stáli jsme tam, celí uhnaní a musím se přiznat, že nám ta událost naprosto nevyhovovala do našich časových možností. Navíc na okraji Prahy, ale jakmile jsme urovnali stuhu na věnci a postavili se mezi ostatní přítomné a zaposlouchali se do přednesu řečníků… Zkrátka mi to začalo docházet. Ta bezmoc. To utrpení. Ale také ta nepředstavitelná odvaha studentů v roce 1939, kteří se otevřeně vydali protestovat. Ta bezmoc studentů, které gestapo vytrhlo z kolejí a vezlo do koncentračních táborů. Strach a odboj v duši těch, které právě pár stovek metrů od místa, kde jsme položili věnec, nacisté chladnokrevně popravili. Vše mi to rázem došlo a dojalo u srdce. My studenti, my jsme tím rozumem národa. Není to totiž jen o pohodlí komentování zpoza počítače, je to také o obětech, tehdy fyzických, dnes hlavně psychických. Nebojme se být svědomím národa, i kdyby to mělo znamenat nepohodlí, ztrátu společenského ratingu. Nenabádám Vás chodit ven na protesty proti vládě, ale také Vám neříkám, že to je špatné. Každý máme své svědomí a svou inteligenci a ta by nám neměla dovolit jít s davem. Buďme inteligencí národa, jako tomu bylo v roce 1939 a 1989. Náš stát není zodpovědností našich rodičů. To my máme zodpovědnost za ně. Za stát, za přírodu i za budoucnost.“

Brněnský sedmnáctý 2019 – slavíme 30 let svobody

Na 17. listopad jsme mohli také zavzpomínat na akci – Brněnský sedmnáctý. V neděli 17. listopadu 2019 byla od 13. hodiny spuštěna upomínková akce nejen na rok 1939, ale také na rok 1989, kdy občané Československa dosáhli svobody.

Brněnský sedmnáctý/2019/foto: Monika Řeháková

Akce měla bohatý program nejen na náměstí Svobody, ale i v domě pánů z Lipé, v Domě U rudého vola a v knihovně Jiřího Mahena, kde byla nachystaná dílna a program pro děti.

Najít jste mohli i univerzitní zónu, kde byli zástupci jednotlivých univerzit. Dále jste zde mohli navštívit i stánek spolku Společně Brno, Skaut, Amnesty International, Extinction Rebellion, Mladí občané, Puls Evropy a Post Bellum.

Brněnský sedmnáctý/2019/foto: Monika Řeháková

Pro hladové a žíznivé zde byla i food zóna, ve které jste si mohli koupit turbomošt pro zahřátí, kávu nebo pro zahnání hladu zakousnout burger.

Brněnský sedmnáctý/2019/foto: Monika Řeháková

Konal se i tradiční lampionový průvod, při kterém se navštívila významná místa, kde účastníci zavzpomínali na známé i neznámé oběti nacismu a komunismu a na jejich počest zapálili svíčky.

5. Řádné zasedání v AR 2019/20
26.11.2019
Kurzy a workshopy na prosinec 2019

Related Posts

Webináře na březen 2021

FASŤÁK, Kurzy

Webináře na březen 2021

VUT v Brně opět hostuje největší studentskou technickou soutěž v Evropě

FASŤÁK, Události

VUT v Brně opět hostuje největší studentskou technickou soutěž v Evropě

Rozhovory z vejšky – Pavel Schmid

FASŤÁK, Rozhovory

Rozhovory z vejšky – Pavel Schmid

Články

  • Webináře na březen 2021
  • VUT v Brně opět hostuje největší studentskou technickou soutěž v Evropě
  • Rozhovory z vejšky – Pavel Schmid
  • Rozhovory z vejšky – Miroslav Bajer
  • Vizualizace ze šuplíku na Alma Mater
  • Reprezentační ples FAST VUT – Kompenzace za zakoupené vstupné
  • Den boje za svobodu a demokracii
  • Kurzy a workshopy na listopad 2O2O
  • Erasmus v době kovidové
  • FASTfest, po stopách fakultního festivalu
  • Rozhovory z vejšky – Jindřich Woytela
  • Jak pořídit notebook na výšku? Poradíme.
Copyright © 2018 Studentská komora AS FAST VUT v Brně, Jakub Gulec & Karolína Jakubíková
Všechna práva vyhrazena

STAŇ SE HRDINOU!

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím