Patricie na Maltě

Rozhovory se studenty, kteří se nechali okouzlit vůní dálek a nezalekli se překážek, které se jim postavily do cesty. Napiš si ten svůj příběh a vycestuj na studium do zahraničí!

PATRICIE GAJDUŠKOVÁ se nechala okouzlit středomořskou Maltou.

V březnu vyšel článek o tom, co jsi vše podnikla, abys na ERASMUS mohla vyrazit, já se ještě zeptám – Jak tě napadlo jet na ERASMUS?

Už jsem s touto myšlenkou nastupovala na vysokou. Kdy se člověku poštěstí jet studovat do zahraničí a ještě to mít zaplaceno?!

Byla komunikace s univerzitou těžká?

Jo! Na Maltě obzvlášť. Už mě na to ale upozorňovali na rektorátu.

Vše jsem si zařizovala s velkým předstihem, takže jsem měla vše připravené na schválení, ale čekala jsem ještě na jeden dokument z Malty. Dead line byl na konci listopadu, tak už jsem jim v říjnu vyvolávala, ale nic. Blížil se konec listopadu a dokument stále nikde. Šla jsem se tedy na rektorát zeptat, co mám dělat a tam mi řekli, že budu ráda, když mi to pošlou ještě než odletím,… Malta no.

Já jsem se ale nedala a volala jsem celý prosinec, prázdniny, neprázdniny, každý den. Nic. Nikdo mi nebral telefony. Pak teda až v lednu, dva týdny před odletem jsem se dovolala, a to mi už hned obratem poslali, co jsem potřebovala. Nicméně hrůza!

Ty jsi tedy jela ve třeťáku?

Ano, ve třeťáku na letní semestr.

Jak dlouho dopředu jsi Erasmus řešila?

Na začátku druháku jsem byla na informační schůzce, kde byli studenti, kteří vyřizovali Erasmy už na zimní semestr, takže jsem měla půl roku rezervu a pak jsem to začala řešit naplno.

Tohle zatím asi studenty moc na Erasmus nemotivuje, ale říkám si, že určitě záleží na zemi, do které jedeš.

No právě! Třeba ty severské země – tam je to úplně jiné.

Dočetla jsem se, že jsi chtěla prvně do Dánska, co se ale stalo?

No tam mě nevzali. Asi. Já nevím, protože ty si vlastně volíš tři univerzity dle priority. Já jsem si první dvě dala Dánsko, ale pak jsem se dozvěděla, že na té jedné nemají moje obory, nicméně to už jsem nemohla změnit, takže tahle škola vypadla.

No a na tu první se hlásili i studenti z prváku a jelikož měli lepší průměr, tak si myslím, že právě kvůli tomu upřednostnili je a ne mě.

A jako třetí školu sis zvolila Maltu, proč?

Tak jsem si říkala, že když studuju stavárnu, pojedu na Maltu.

Při svých přípravách sis musela udělat i zkoušku z angličtiny – jak moc byla náročná?

Samotná zkouška probíhá asi stejně jako magisterská zkouška z angličtiny.

Nejdřív jsem chodila na cvika, kde studenti nedokázali poskládat ani jednoduchou větu, tak jsem se přehlásila k pánovi Rodriguezovi a ten byl fakt super! Každopádně tam se děcka připravovali na tu nižší zkoušku z angličtiny – na bakalářskou, tak jsem se šla domluvit, a nakonec jsem dělala zkoušku u pana Turlanda.

Učila jsem se den předem (smích). Jen jsem si v učebnici prošla gramatiku a myslím si, že pokud má někdo maturitu z angličtiny, tak nemůže mít absolutně problém u zkoušky uspět.

Jediné, na co je dobré se připravit jsou specifická slovíčka, citoslovce, atd.,… Na tom jediném jsem se docela vykoupala, ale jinak pohoda.

Jak o tebe bylo po příjezdu postaráno? Jak to probíhá?

Nijak. Koupíš si letenku a z letiště se musíš nějak dostat tam, kde bydlíš.

Aha. A to ubytování si taky řešíš sama?

Jo, jo,…Oni teda mají i koleje, jak tady, takže není problém přihlásit se, ale já jsem na koleje nechtěla.

Věděla jsem, že na Maltě je velká skupina Čechů a Slováků, kteří tam žijí, takže jsem si přes facebook našla levnější ubytování a bydlela jsem teda u Čechů.

Z letiště jsem si k nim vzala taxíka.

Ale musím říct, že jak funguje ESN organizace tady a tam – to se vůbec nedá srovnat. V Brně chodí studenti vyzvedávat děcka na letiště, vozí je na koleje, vše jim ukáží, … Na Maltě to takhle nefunguje – tam bylo tak 5 lidí v organizaci, kteří pořádali jen ty velký párty – individuálně se nikomu nevěnovali – jako že bys měla nějakýho „badíka“, který se o tebe postará, to jako vůbec.

Ha, ha – „badíka“?

Tak se tomu říká tady! („Badík“ – student z hostující země, který je ti nápomocný po celou dobu, kterou jsi na Erasmu)

Dobrá a po příjezdu už jsi věděla, jaký budeš mít rozvrh?

Ne, v pátek jsme se dostavili na orientační den, kde nám v nějakém kině tři hodiny povídali o univerzitě. Vlastně jsme se nic nedozvěděli. Jen nám vysvětlili, jak jim funguje ten jejich šílenej studijní systém a pak, že nám ukážou fakulty. Ukázali nám jednu a ten zbytek, že pak najdeme v pondělí.

Během toho pátku nám zveřejnili rozvrhy a první dva týdny jsme měli na to, abychom si oběhali předměty a rozhodli se, jaké si teda chceme zapsat. A takhle to tam fungovalo.

Tak to bylo šílený ne?

Jo, totálně. Tam je to fakt napůl Afrika (smích), ale fakt – ve všem!

Takže to hledání tříd bylo brutální, já jsem tam obešla celej ten kampus – a to není jako FAST, bylo to hrozně velký,… chodila jsem tam pořád do kola a nemohla nic najít. No prostě hrůza.

A to byla jen Stavební fakulta?

No, oni to mají úplně jinak.

Je to tříleté studium spojené s architekturou. Jsou tam hodně obecné předměty, a hlavně studované tak povrchně – vůbec nejdou do hloubky, takže se specializují až na navazujícím studiu.

Takže já jsem tam jela s tím, že jsem si zapsala předměty, které zněli vellice stavařsky a ve finále jsem si tam kreslila kytičky,…takže asi takhle.

Dostala jsi nějaké stipendium od fakulty?

Dostala jsem stípko v rámci Erasmu, které by ti mělo vyrovnat rozdíly, co a jak stojí tady a tam. Na maltě jsou brutálně drahý nájmy, takže mi to stipendium pokrylo první dva měsíce – ubytování a párty (smích).

A potom ses živila jak?

Potom? Co kdo poslal – rodiče a tak.

Teď si nejsem jistá, kdo po tomto rozhovoru pojede na Erasmus (smích).

Ne, tak v tomhle mi přijde, že je ta Malta blbě nastavená – měsíční nájem 500 euro a ty dostaneš 2tis. euro. Jako jo, mohlo by ti to vyjít alespoň na ty nájmy.

To ano, ale zase musíš něco jíst.

Právě! Nicméně to stipendium by ti nemělo pokrýt veškeré náklady, protože tady v Brně ti taky nikdo neplatí bydlení – mělo by ti to jen vyrovnat ten cenový rozdíl, což by teoreticky mělo asi vyjít.

Stejně ale si myslím, že pokud na konci roku vrací fakulta peníze, které měly studenti využít na svých pobytech v zahraničí, bylo by fajn, kdyby se tyto „nevyužité“ peníze rozdělili mezi studenty, kteří na Erasmus vyjeli a vlastně reprezentovali naši fakultu v zahraničí. To ale bohužel fakulta ovlivnit nemůže.

To asi ano. Ještě ale musím zmínit, že jako fakulta taková mi každý měsíc posílala peníze na základě takového rozpočtu, který jsem si dělala před odjezdem.

Kolik to bylo?

Tak 1 500 Kč měsíčně – za to jsem si zaplatila telefon (smích).

Dobře tedy. Pojďme se od peněz posunou k tomu, jak probíhal běžný den?

Tak já jsem měla školu jen dva dny v týdnu.

Většinou jsem tak do desíti spala, takže jsem se tam tak pěkně vyspala na celý tento semestr dopředu (smích).

Potom jsem šla do školy, kde jsme se potkali s ostatníma „erasmákama“ – byli jsme skupina tak 60ti lidí, která se pravidelně scházela. Takže to bylo vždycky kafe před školou a pak jsme chodili na hodiny, který teda byly taky vtipný.

Proč?

Protože jsem si zapsala takové ty zvláštnější předměty, které jsem chtěla uznat tady na FASTU – ty si tam normálně Malťáci nezapisují. Takže my jsme přišli na danou hodinu a byli jsme tam třeba tři a jenom tři „erasmáci“,…ale jako otevřeli ten předmět pro nás! Z toho jsem byla trošku zoufalá, protože jsem byla na čtyřech předmětech ve třech lidech a myslím, že tady by se to neotevřelo, žejo,… ale nakonec to teda vyšlo.

Jak ta hodina probíhala?

Je to takové spíš formou dvouhodinové přednášky a cvik dohromady – jelikož nás bylo málo, tak jsme museli dávat pořád pozor.

Uznala ti fakulta některé předměty?

Ne-e. Nic. Byla jsem si to řešit za vedoucí ústavu, která po porovnání osnov výuky obou předmětů (u nás a na Maltě) uznala, že se obsah nabytých vědomostí dost liší a kantoři by mi předměty stejně neuznali.

Myslím, že se pomalu dostáváme k další otázce – v čem bylo studium jiné?

No nejvíc mě zaráží, že například pokud nedosáhneš určitého počtu kreditů, které máš uvedené ve smlouvě – před odjezdem podepisuješ smlouvu – tak vracíš ty stipendia.

Prosím?!

Ano, teď si vem, že si třeba ty čtyři, pět měsíců platíš nájem, studuješ a nepovede se ti zkouška a ty za to ještě musíš vracet peníze? Který už jsi stejně prošustroval, protože jsi platil za to, že jsi tam byl, žejo.

Takže tenhle krok vůbec nechápu,…Můj kamarád ze strojárny, který nedal dvě těžký zkoušky musel vracet asi 15 tis.

Teď jsem lehce zaskočená, nicméně jsme trošku odbočili – studium bys teda hodnotila jako náročnější?

No to ano, ale zase se nic nedělalo. Já jsem fakt celý semestr nic nedělala.

Oni to mají nastavený tak, že ti každý týden přednáší a pak máš na konci semestru dva týdny na to udělat nějaký projekt v rámci toho, co se probralo za celý semestr. Tam to není jak u nás, kdy máme například betony a co týden konzultujeme.

Nicméně, je to erasmus, jsi na Maltě, takže nároky byly…nikde. Tak jsem udělala ten projekt a oni byli totálně nadšení.

Co to bylo za projekt?

To jsem dělala krajinářskou architekturu a „urban design“ a ještě něco,..to už si nevzpomenu.

Aha, tak to jsi něco nakreslila v CADu…?

Né. To bylo taky dobrý! Já jsem tam byla jako jediná stavební inženýr a všichni ostatní byli architekti, takže oni si to vše rýsovali v tom jejich ilustrátoru a já jsem to kreslila rukou (smích). A na konci tohoto předmětu jsi měla odprezentovat ten svůj projekt a mělo to být na čtyři „Ajedničkový“ plakáty, (který mimochodem, když jsi tiskla, stáli každý jeden 15 euro, takže jsi utratil 60 euro za tisk), takže jsem byla dost ráda, že jsem to dělala rukou. Učitel byl pak strašně nadšenej, že jsem si s tím dala tu práci a uznal mi to.

Tak to by se dalo přirovnat ke klasifikovanému zápočtu na FASTu, ne?

Jo, přesně. Ale ty ostatní zkoušky byly celkem mazec, protože jak se celý semestr nic nedělalo, tak to bylo náročnější. Hlavně to není jak tady, že si volíš, kdy jdeš na zkoušku – oni ti prostě poslali den, v který se ta daná zkouška koná – jen jeden termín – a tam jsi prostě šla. Takže mně se potom stalo, že jsem měla první týden čtyři zkoušky za sebou.

No tak to muselo být náročné.

Ale dalo se to, protože učitelé ti vždycky nahráli do takového portálu, (něco, jak tady máme Moodle), vypracované zkoušky z předešlých let a podle toho jsem se učila, což bylo super.

Mimo školu, měla jsi čas na cestování?

Malta je velká jak Brno, takže tam to máš projetý za chvilku.

Jaký je tvůj nejlepší zážitek?

(Následovalo dlouuuuuhé zamyšlení)

Týjo, co vybrat.

Ke konci Erasmu jsme, už ve skromnějším počtu, udělali grilovačku. To bylo skvělý. Takový rodinný.

Jaký byl tvůj nejhorší zážitek?

Když jsme šli z akce, spadla jsem na ulici a utrpěla jsem lehký otřes mozku – už čtyři měsíce nepiju alkohol. (smích)

Ještě bych se chtěla zeptat, jak zvládáš prodlužování? Spousta studentů právě z tohoto důvodu Erasmus nevyužívá. Jak se stavíš k jednomu roku navíc ty?

Tak já budu mít volnej příští zimní semestr a zvládám to zatím dobře (smích).

Budu mít i více času na bakalářku nebo na práci. Mám v plánu si zapsat tři předměty, respektive zaplatit si je, z inženýrskýho, takže vlastně budu v tom řádným magisterským studiu dodělávat tři předměty v zimáku a budu končit jen o půl roku déle než ostatní.

Máš nějakou zprávu pro studenty na závěr?

Jeďte na Erasmus!! Za ty zážitky a zkušenosti to stojí!

Za celou redakci moc děkuji a přeji mnoho studijních úspěchů!