Rozhovory z vejšky – Michael Mizrahi
Dva studenti měli nápad a založili firmu, která dnes vydělává víc než milion dolarů ročně. Víš, jak toho dosáhli? Pomocí principu startupu, o kterém je dnešní rozhovor! Tak neváhej a běž si ho pustit!
Na všechno ti v dnešním rozhovoru odpoví Michael Mizrahi, ředitel AtoBe, the Azrieli College of Engineering Startup Accelerator.
Čas potřebný pro přečtení: 5 minutVítejte u nás v Brně. Přijel jste sem jako součást delegace z Izraele, abyste se zástupcem VUT diskutovali o možné spolupráci.
Ano, děkuji za pozvání.
Na začátek možná krátké představení o Vás. Našel jsem si spoustu zajímavých informací, aby naši studenti věděli, kdo je dnes naším hostem.
Studoval jste na Jeruzalémské technické vysoké škole, materiálové inženýrství. Následně jste získal magisterský titul na Hebrejské univerzitě na Farmaceutické škole. Ale Vaše první práce nebyla ve farmacii, ale v týmu kontroly kvality u ICA Telecomu, pak farmaceutická firma Teva a následovala velmi zajímavá změna na firmu MOD v Číně, která vyrábí oblečení pro přední evropské prodejce oblečení. Pak jste nastoupil do Izraelské GEO Energy, která vyvíjí geotermickou energii pro vytápění a chlazení budov. Potom společnost Blossom, která vytváří nádherné sochy z květin a poskytuje celou řasu zahradnických služeb. A od ledna 2014 AtoBe Startup Accelerator, kde jste byl manažer laboratoří a ředitel inovací a rozvoje podnikání na Izraelské vysoké škole technické.
Ano. Je to velmi rozmanité. Když to řeknete takto, zdá se, že dělám spoustu věcí.
Vlastně, když jsem to viděl. Připomnělo mi to Forresta Gumpa – “Život je jako bonboniéra”.
Nemohl bych to říct lépe.
Dnes tu jsem jako manažer výzkumu, inovací a podnikání z Izraelské vysoké školy v Jeruzalémě. To je v samém centru naší rozvíjející se země. Vyučujeme u nás pouze technická zaměření. V rámci vysoké školy máme jedno oddělení nazvané Výzkum, inovace a podnikání. Zabývá se mnoha věcmi, jako je výzkum členů fakulty, mezinárodní realizace školy, propojení vysoké školy s průmyslem a samozřejmě podnikání. Děláme spoustu aktivit v podnikání a jsme známí pro náš AtoBe Startup Accelerator.
Tento startup bere studenty, členy fakulty a lidi z okolí Jeruzaléma, kterým pomáhá rozvíjet technologické nápady do nové startupové firmy. Děláme to tak, že jim dáváme 5 nástrojů. Poskytujeme sdílený prostor pro práci a plnou akademickou podporu. Cokoliv, co je na vysoké škole, mohou využít pro svůj projekt – laboratoře, členy fakulty, stážisty atd. Umožňujeme jim spolupráci s našimi partnery. Máme asi 40 partnerů, kteří těmto mladým lidem pomáhají rozvinout jejich nápad až do finální startupové firmy. Stejně jako Microsoft, Amazon, Google, IBM, WeWork, Indiegogo a mnoho dalších.
Poskytujeme jim intenzivní program. Učíme je vše, co chtějí a vše, co potřebují, aby svůj nápad rozvinuli do startupové firmy. To se ukázalo jako velmi úspěšná cesta, z hlediska statistik vidíme velmi velké procento společností, které začaly růst z prvotního nápadu 2 studentů ve společnost, která měla obrat až miliony. Takže zatím se našemu uskupení podařilo vybudovat 75 firem, kterým se podařilo vydělat více než 60 milionů dolarů. Je to, tak úspěšné, že mnoho zemí k nám přijíždí a mají zájem koupit, to, co nazýváme “akcelerátor v krabici”.
Ve skutečnosti poskytujeme systém a program, který distribuujeme po celém světě po akademických ústavech. Takže proto jsem dnes zde. A jak to souvisí se vším, co jsem dělal v minulosti? Myslím, že jsem měl velké štěstí, že jsem se narodil s podnikatelkou myslí. Kdykoliv jsem dostal příležitost být součástí něčeho velkého, tak jsem tuto šanci využil. Vždy jsem se zajímal o podnikání a vždy jsem se zajímal o nové příležitosti a jejich hodnoty. Jsem velmi rád, že mám šanci mít takový způsob myšlení i přímo v akademickém ústavu. Protože na akademické půdě se takové věci obvykle nevidí. Obvykle vidíte pouze profesory. Učím na Hebrejské univerzitě, magistry pro podnikání, a dělám spoustu dalších věcí, ale hlavní je, že mám podnikatelské uvažování, a to jsem přenesl na naši vysokou školu a zároveň vytvořil tento akcelerátor.
Dobře. A když už mluvíme o startupech a nápadech. Stavebnictví není tak snadné jako vývoj nějakého programu v IT. Myslíte si, že v takto komplikovaném businessu, který potřebuje obrovské množství materiálu a sumy peněz, je prostor pro startup? Máte nějaké příklady z Vaší země?
Odpověď je určitě ano! Jedná se o vzkvétající oblast z hlediska startupů a já vám uvedu několik příkladů.
Zabýváte se pozemním stavitelstvím a stavebnictvím jako takového, a to je z hlediska technologie nevyužitý trh. Technologie, která je dnes k dispozici pro nás všechny, se na tento trh nedostává dostatečně rychle, jak jsme byli zvyklí. A když se podíváte na tento trh, je to sektor v hodnotě miliard dolarů. Vezměte si například srovnání s řízením automobilů. Víte, že Izrael nikdy nebyl zemí automobilového průmyslu. Tady v České republice máte Škodu a mnoho dalších výrobců. A musím sám osobně říci, že jsem vlastnil Škodu Superb, což bylo nejlepší auto na světě, které jsem později musel prodat. Ale miloval jsem ho. Myslím, že kvalita vašeho průmyslu je fenomenální. A jeho úspěch můžete vidět po celém světě. Ale když se teď podíváte na auto. Auto, které jsme si dříve představovali jako auto: sedadla, volant, motor a kapota. To vše je nyní jen obal pro elektroniku. Časem uvidíte, že budou auta pouze kryt pro počítač.
Když vidíte autonomní řízení, vidíte, že přesně tento princip kolem nás již probíhá. Uvidíme možná, že auta budoucnosti budou vyráběna Googlem a nikoli BMW. Když se podíváte na stavebnictví, je to to samé. To, co jsme si mysleli že je pouze budova, bude nyní chytrá budova. Tyto systémy budou potřebovat spoustu technologií. To, co jsme dříve považovali za materiály, jsou nyní inteligentní a moderní materiály. Každý nový materiál pro budovu, který je odolnější proti teplu nebo zkrátka lepší, je nyní startupem. A když přemýšlíte o celém odvětví infrastruktury a stavebnictví, vidíte nové technologie, jako je např. BIM, kde je každý materiál, každý proces monitorován a počítačově zpracován.
Můžete tedy ušetřit peníze a vybrat si nejlepšího dodavatele a nejlepší mechanické vlastnosti každého prvku a materiálu v budově. Tohle je nyní čím dál více počítačová práce sledovaná řediteli a manažery. Sledování a vyhodnocování bude probíhat pomocí tabletů a softwaru. A už vidíme spoustu startupů, které se právě tímto zabývají.
Mohu zde uvést jeden příklad – Jeka je izraelský startup. A co dělá? Spravuje vodu, elektřinu a zásobování v budově, a to vše kyberneticky bezpečně. Takovým způsobem, že starosta nebo premiér se mohou kdykoliv podívat na jednu obrazovku, kde uvidí správu celé infrastruktury země. Stále je však obyčejný kohoutek kohoutkem a elektrické rozvody zase rozvody. Nic se nezměnilo, jediná věc, která se změnila je systém, který v této infrastruktuře bezpečně odesílá data do společného centra. Takže tohle je například jedna z úspěšných startupových firem, která získala velké množství peněz a věnuje se pouze této infrastruktuře. Je to sice jedna firma, ale máme spousty takových od parkování až po stavbu mostů. Máme technologie, které nás podporují ve všech směrech.
Dobře, to je velmi optimistické. Doufám tedy, že v diskusi budeme pokračovat a snad společně pomůžeme rozvíjet některé startupy i pro naše studenty a zaměstnance v oblasti stavebnictví.
Ano. Máte tu fantastickou generaci. Lidé jsou velmi talentovaní. Vaše země má obrovské průmyslové dědictví a jsem potěšen, že jsem právě tady. Myslím si, že vaše města jsou úžasná a krásná. A je to skvělé prostředí pro růst. Máte také velkou příležitost, protože jste ve středu Evropy. Můžete nasednout na vlak nebo vzít auto a dostat se kamkoli, to já v Izraeli nemohu. Víte, že Izrael je docela izolovaná země. Máte zde tedy příležitosti i v geopolitické oblasti, která se nyní v Evropě posouvá a mění. Můžete být jednoduše startupovým národem Evropy. Opravdu se těším, až si jednou sednu a budu se dívat, jak se tohle skutečně děje. Dnes jsem se setkal s ministrem pro výzkum a inovaci a jsem velmi optimistický, pokud jde o procesy, které se zde v této zemi dějí. A velmi se těším na jejich rozvoj.
