Rozhovory z vejšky – Zdeněk Dufek

Zvládneme díky LNG nahradit ruský plyn? A co vlastně LNG je a k čemu nám slouží? Na toto aktuální téma ti dnes upřímně odpoví proděkan Fakulty stavební, docent Zdeněk Dufek spoluautor publikace “Využití LNG plynu v dopravě a energetice a jeho bezpečnost“.

Čas potřebný pro přečtení: 6 minut

Pane docente, Vy jste shodou okolností spoluautorem publikace „Využití LNG plynu v dopravě a energetice a jeho bezpečnost“, což je v dnešní době dost aktuální téma. Budeme nahrazovat ruský plyn právě LNG. Tak bych chtěla využít té možnosti, že Vás tu máme a můžeme se pobavit právě o tomto tématu.

Jen ať hned na začátku vysvětlíme, tak LNG znamená zkapalněný zemní plyn. Zajímalo by mě, jak jste se tady k tomuto tématu dostal?

Trochu oklikou anebo řeknu přes vodu. Protože my jsme s kolegy a kolegyněmi z Ústavu stavební ekonomiky a řízení společně s Ústavem vodního hospodářství krajiny v minulosti dělali určité studie a posouzení pro rozvoj vnitrozemských vodních cest. A jeden z požadavků objednatele bylo právě prověřit i možnosti přeprav LNG prostřednictvím říčních tankerů. Takže to bylo poprvé, kdy jsem se tady k tomuto tématu dostal. Řešili jsme tedy například, zda dává či nedává smysl brát v Rotterdamu zkapalněný zemní plyn a říčními tankery je převážet jako nějakou „energetickou“ pojistku do České republiky.

Dokázal byste nám vysvětlit ve zkratce, jak se vytváří takový plyn?

Tak on je to normální plyn, to je potřeba říct. Je to prostě chemicky zemní plyn, který se zkapalní, což vyžaduje energetický výdej. Když se zkapalní, tak má 570krát menší objem. To znamená, že dokážete poměrně významné množství energie zkoncentrovat do nějaké přepravní nádoby.

Je ten plyn bezpečný?

Dá se říct, že ano. Nemyslím si, že je nějak extra nebezpečný. Tak samozřejmě je tam koncentrovaná energie, to znamená, že přeprava musí mít určitá pravidla. Ale já si dokonce troufnu říct, že třeba z hlediska přepravy je to rozhodně bezpečnější než klasický benzín. Takže nebojíme-li se klasického benzínu při přepravách, tak určitě se nemusíme bát LNG.

Pro dnešní dobu je určitě důležitá otázka vůči ekologii. Tak by mě zajímalo, jaké má LNG ekologické dopady?

Je to fosilní palivo a dá se říct, že to je nejčistší z fosilních paliv. A to je vlastně i důvod, nebo jeden z důvodů následného projektu, který jsme řešili ještě s kolegy z Fakulty strojní, se společností GasNet s.r.o. a s platformou Energetická bezpečnost České republiky.

Otázku možná trošku rozšířím. Když jsme řešili projekt podporovaný Technologickou agenturou České republiky, který byl zaměřen na tvorbu bezpečnostních předpisů a manuálů pro výstavbu tankovacích stanic na LNG, tak na pomezí let 2016/2017 jsme v České republice byli v situaci, kdy se vědělo, že LNG přijde, ale vlastně chyběly k tomu české technické normy. Projektanti si v některých otázkách nebyli jisti, jak to naprojektovat. Stavební úřady tím pádem nevěděly, jak to vůbec mají povolit. Hasiči nevěděli, jak se k tomu mají vyjádřit. Takže proto vzniknul tento projekt, který tedy v podstatě připravil určité odborné předpisy na výstavbu tankovacích stanic.

Primárně byl projekt zaměřený na výstavbu tankovacích stanic pro nákladní dopravu. Důvod, proč se ty tankovací stanice měly stavět, a ony se dneska staví a uvádí se do provozu, i když v mezidobí téma LNG dostalo úplně jinou konotaci, je ten, že je to, dá se říct, nejčistší z fosilních paliv.

Téma, které stálo na začátku tohoto projektu, bylo právě snižování emisí a že to mohlo být použito na těžkou nákladní dopravu na LNG. Teď už LNG je úplně o něčem jiném, ale původně mělo zejména přispět k významné redukci emisí.

Abychom se více dotkli tématu Vaší publikace, tak jaké jsou naše možnosti využití v dopravě a energetice?

Zaprvé využití zemního plynu v dopravě, ten zná asi většina lidí jako takzvané CNG. Tam ta nevýhoda je taková, že ta auta nemají velký dojezd.  Akční rádius auta na CNG je dejme tomu 400–500 km, což u náklaďáků v dálkové dopravě samozřejmě nestačí. Vy potřebujete dojezd 1100–1500 km. Můžete nasadit CNG u autobusů hromadné dopravy, kdy vám ten autobus jezdí okolo dvorku, jak se říká, po městě. V dlouhé nákladní dopravě přes několik zemí se hodí LNG, takže tam je jeden potenciál v tom dojezdu.

Další potenciál, který jsme identifikovali, je v průmyslu. Protože LNG může sloužit vlastně jako zásobník na regulaci špičkových odběrů. Nebavím se teď o té situaci, která na trhu s plynem je, to je prostě dneska abnormální stav. Ale v dobách před krizí, která propukla, tak firmy platily za nějaký rezervovaný příkon, za nějakou kapacitu, za nějaké špičkové odběry. Při překročení platily poměrně vysoké smluvní pokuty a podobně. A právě třeba v těchto situacích by ten LNG mohl sloužit, nebo dá se s výhodou využít, že si snížíte rezervovaný maximální příkon a špičkové odběry si odebíráte tady z tohoto zásobníku.

Pro domácnosti to moc smysl nedává, to je potřeba si říct. Protože ten zásobník něco stojí, k tomu potřebujete nějakou logistiku, a hlavně potřebujete odběr ze zásobníku. To není tak, že vy to LNG dáte do zásobníku nebo do nějaké nádrže a ono vám tam celou zimu vydrží. Když si nalijete benzín do láhve a zašpuntujete, tak se asi neodpaří skoro nic. Tak u LNG musíte počítat s tím, že přibližně 0,1 % denně musíte vypustit do vzduchu, pokud nemáte zaručenou spotřebu a odběr. Pro spotřebu v malém množství nedává smysl mít zásobník, protože ty zásobníky mají určitou velikost a vy byste si museli navést LNG na celou topnou sezónu. Takže tady ne.

Ale viděl jsem, že jsou takové aplikace třeba v Kanadě, nějaké případy jsou i v Polsku. V odlehlých oblastech, kde jsou nějaké osady, které jsou daleko od klasické plynárenské distribuční sítě, prostě tam, kde se nevyplatí přivést to potrubí, tak tam mají takhle vyřešeno vytápění celých vesnic. Na začátku vesnice je zásobník na LNG a ten se tam v nějakých intervalech doplňuje a odebírá ho víc domů. Tohle smysl dává.

Jaká je podle Vás budoucnost LNG v České republice, a nejen u nás, ale i v celé Evropské unii?

Těžko říct, jak současná situace dopadne. Samozřejmě budoucnost LNG zcela určitě je, i kdyby došlo k nějaké stabilizaci konfliktu, který je. Nevím, jestli se někdy budeme bavit o nějaké normalizaci vztahů, protože to teď je skutečně velmi dramatické. Určitě všichni budou mít tuhle krizi minimálně v hlavě. Budou chtít mít záložní řešení a budou chtít diverzifikovat, to zcela jistě.

Vůči využití v dopravě, tak dokud tu nebudeme mít vyřešenou otázku elektromobility, a to si troufnu říct, že ještě dlouho vyřešenou mít nebudeme, minimálně ve vztahu k nákladní dopravě. Dokud nepřijde vodík nebo se vymyslí třeba ještě jiné palivo, tak tam to tak lehké nebude. Potenciál ve snižování emisí v nákladní dopravě při využití LNG je zcela určitě.

Mám ale vážnou obavu, že ty výroky některých politiků, že vlastně nahradíme zcela ruský plyn tím dovozem LNG, tak to teda nějakou dobu ještě zcela určitě platit nebude. Schválně jsem si dal takové počtářské cvičení, nebudu říkat, že to zvládnu z hlavy a přečtu to z papíru, ale jenom pro představu, o jakých parametrech se bavíme. Tak ten velký námořní tanker nám pojme řekněme 150 000 m³ LNG, je 570krát stlačený a Česká republika spotřebuje za rok 9,4 miliard m³ zemního plynu, taková byla loňská spotřeba.

Takže když si spočítáme spotřebu České republiky, jenom ČR jak je, tak nám to vychází na nějakých 110 námořních tankerů. Neznám celosvětová aktuální čísla, ale v době, kdy jsme zpracovávali tady tu publikaci, tak tam byly prognózy o navýšení počtu tankerů. Takže se můžeme bavit o tom, že nyní je k dispozici nějakých 600 tankerů na celý svět, a to se ještě nebavíme ani o terminálech, které ani nejsou k dispozici.

A co když máme loď někde na pobřeží, a potřebujete to LNG z toho pobřeží dostat do České republiky? Samozřejmě ideální cesta je ho převést do klasického plynovodu a už to pouštět trubkami, ale ty plynovody nám zase chybí a nějakou dobu to bude trvat. A představa, že to převezeme po železnici nebo kamiony v tomhle množství, je naprosto nereálná.

Tohle jsou čísla, která jasně říkají, že určitě část problému to může vyřešit, ale opravdu ne všechno.

Mám tady poznámku k Hamburku, že by to měl být národní terminál, který nás nějak propojí. Tak jestli byste se k tomu mohl nějak vyjádřit?

To je jedna z dalších věcí, kterou jsme se na VUT zabývali. Otázka možnosti přemístění stávajícího českého přístavního území v Hamburku na nějakou novou lokalitu. Jedna z úloh, kterou jsme v rámci prověřování měli, bylo prověřit, zda na tom českém území nemůže vzniknout právě národní LNG terminál. Tak jsme to prověřili a dozajista by tam něco s LNG operovat šlo, akorát to má jeden drobný háček, a to je hloubka přístavního bazénu.

Území, o kterém se nyní jedná, bude umožňovat připlutí námořních lodí s ponorem do 11 m. No a ty velké tankery na LNG mají ponor 13 a více metrů, takže nám tam úplně nedoplují. Nedává úplně smysl to z velkého tankeru přečerpávat do nějakého menšího a pak to zase přečerpávat na českém území. To je daleko efektivnější vzít nějaký velkokapacitní terminál, a jak jsem říkal, tím potrubím to poslat k nám.

Mohli bychom si shrnout výhody a nevýhody využití LNG?    

Tak výhoda zcela určitě je, že je to svým způsobem flexibilní a nepotřebujete potrubí. Pokud si dořešíte logistiku, tak nemusíte budovat zemní vedení a tím pádem ho můžete i koupit tam, kde se těží, tam kde se zkapalňuje. Výhoda zcela určitě je při použití v dopravě, že to je relativně nízko emisní.

Nevýhody, tak řekněme i v dobách mírových, ta cena LNG byla vyšší. To je asi zásadní nevýhoda. A musíte mít vyřešenou logistiku, jen tak to nepřevezete.

Ještě mě napadá z těch výhod, to je možná taková zajímavost. Když jsme srovnávali tu ekonomiku, to bylo ještě v dobách mírových i před covidem, kdy byl svět „normální“. Tak pro ty nákladní dopravce, co to testovali a podobně, tak tam byl jeden velice zajímavý aspekt, takový pikantní. Kdy říkali, že jeden z důvodů, proč se jim to vyplatí, je, že to zaměstnanci nemůžou krást. Protože u náklaďáků na klasickou naftu vám v zásadě všichni dopravci řeknou, že musíte počítat s tím, že zaměstnanci kradou naftu. Vždycky je otázka jenom té míry, jak se to podaří uhlídat, ale vždycky se snaží to nějak „zešolíchat“. Když ale máte v nádrži LNG, tak to se hrozně blbě stáčí do nějakého kanystru a odnáší. Takže to je třeba ještě jedna taková výhoda.

Mohla bych Vás na závěr poprosit o nějaký osobní názor vůči využití LNG?

Já už jsem Vám v podstatě řekl, že to je určitě zajímavá alternativa. Je to otázka diverzifikace zdrojů, ale pokud někdo říká, že naše energetické problémy vyřešíme dovozem LNG a že všechno překlopíme na LNG, tak je to nesmysl. To prostě z čísel, co jsem Vám říkal, nemůže vyjít, to je jednoduché.