Rozhovory z vejšky – Jacob Fass
“Hledejte něco, co neexistuje. Neustále buďte kreativní a myslete originálně.”
Chceš vědět, jakou budoucnost u nás mají startupy? A co to vlastně startup je? Na všechno ti v dnešním rozhovoru odpoví Jacob Fass, delegát z Izraele a zástupce AtoBe Startup Accelerator.
Čas potřebný pro přečtení: 5 minutJste zde jako součást delegace z Izraele. Zastupujete zde AtoBe Startup Accelerator. A během dneška a zítřka se setkáte se zástupci naší univerzity a budeme diskutovat o možné spolupráci v oblasti startupových firem.
Trochu to rozvedu. Také se zabývám rizikovým kapitálem, který se týká startupů. Startupy potřebují finance a ty pocházejí z fondů. A fondy v Izraeli jsou fondy rizikového kapitálu. Takže, pro startupy je velmi důležité vzdělávací prostředí, které jim vše potřebné vysvětlí a bez kterých nemůže existovat. Ale ani startupy nemohou existovat a nelze je řídit a rozvíjet bez finanční podpory. Finance pocházejí z vlastního kapitálu. A kvalita v Izraeli pro high-tech odvětví musí obsahovat také vlastní kapitál. Finance pro startupy obsahují velmi málo veřejného kapitálu, většina peněz jde ze soukromých financí. A to často ve formě fondů rizikového kapitálu.
Dobře, děkuji za vysvětlení. Než přejdeme na otázkami, tak začneme s malým představením. Prohledal jsem internet a našel jsem o Vás spoustu zajímavých věcí. Vím, že jste studoval ekonomii a mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitě.
To je správně.
Sloužil jste 3 roky u Izraelských obranných sil.
Ano.
A poté jste byl velmi dlouho v diplomatických službách.
To je správně.
A vidím, že jste byl v Rakousku, Chorvatsku, Česku, Maďarsku, Japonsku, Jižní Koreji, Nizozemsku a Taiwanu.
Na Taiwanu jsem byl jako ambasador.
A pomohl jste zakládat rakouskou, izraelskou a českou obchodní komoru.
Založil jsem Českou obchodní komoru, která existuje dodnes. Také jsem pomáhal v Rakousku, Japonsku, Koreji a mnoha dalších zemích.
Dobře. Také jste byl, CEO a prezident mnoha začínajících společností a ve společnostech, které se zabývají výzkumem a vývojem.
Stále působím asi ve 20 takových společnostech.
Četl jsem tuto knihu „Start-up Nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku“ od pana Senora a Singera. Je to velmi zajímavá kniha. Jak to děláte, že jste v Izraeli tak úspěšní? Co je ten zázrak? V čem to vězí?
Dva zajímavé postřehy. Tato kniha, jakmile byla vydána, byla již zastaralá. Nebyla již aktuální, protože v Izraeli se všechno vyvíjelo velmi rychle. Hlavní myšlenka je, že Izrael je malá země, kompletně izolovaná. Nemáme žádné suroviny a ani žádná významná průmyslová odvětví. Abychom se mohli rozvíjet, museli jsme se zaměřit na rozvoj vzdělání. Pokud se chcete vzdělávat, můžete si vybrat jakou cestou jít. Můžete se stát právníkem, můžete se stát lékařem, nebo můžete sledovat mezinárodní trendy a zjisti, co studovat.
Většina mladých lidí v Izraeli během posledních 20 let šla studovat počítačové obory a s nimi související fyzikální předměty. Všechny tyto předměty mohou později vést k myšlence založené vlastní společnosti. Mluvím o mladých lidech. Ti však nemohou založit firmu, pokud se jim neposkytne finanční pomoc. Izraelská vláda byla před 25 lety dost chytrá, aby založila fond. První fond v Izraeli – akciový fond. Cílem tohoto fondu bylo financovat, dotovat a pomáhat mladým lidem, kteří přicházejí s novými nápady. Takový fond zatím v Česku neexistuje. Později se tento fond stal podporou ostatním fondům. Vládní fond se rozpustil a vznikl další fond. Právě teď máme v Izraeli 180 kapitálových fondů. To je více, než mají v Anglii, Německu a Francii dohromady. Tyto fondy dávají dohromady něco mezi 10 a 25 miliardami dolarů ročně a všechny pocházejí ze startupů.
Co jsou to ty startupy? Je to velmi snadné vysvětlit. Deset mladých lidí přijde v deseti různými nápady. Sednou si před komisi, ve které často sedávám i já. Vyřazujeme postupně nápady a z těchto deseti vybereme nakonec jeden až tři, o kterých si myslíme, že při správné realizaci, by mohli mít komerční úspěch, pokud by se našel někdo na světě, kdo by pro takový nápad mohl využití. Takže děláme pohovory a v Izraeli máme asi 5 000 startupů současně. Tím myslím, že neustále přibývá jeden až dva tisíce a zároveň ubývá stejný počet. Takže máme zdroj 5000 startupů, se kterými vedeme pohovory.
Například s AtoBe Accelerator jsme v posledních měsících prohlédli asi 600 startupů. A z těchto 600 jsme vybrali pouze 70. To znamená, že k nám přišlo 600 mladých lidí s jejich nápady, ze kterých jsme vybrali pouze 10 %. A těchto 10 %, které se dále budou třídit se možná vybere dalších 10 % úspěšných. Jde tedy o velmi intenzivní proces výběru, ale následný úspěch je obrovský. Nyní pracuji s některými startupy mladých lidí v Izraeli, kteří začali již před 4-5 lety. Tyto startupy mají dnes hodnotu něco mezi 2-10 miliardami dolarů. Startup několika mladých lidí, kteří začali jako velmi mladí studenti. Ve skutečnosti je to velmi zvláštní, když o tom přemýšlíte. Část úspěšných startupů v Izraeli, vzešlo z mladých lidí, kteří neměli žádný akademický titul. Nestudovali dále, pouze dokončili střední školu, šli do armády a přišli s nápadem, který později dále rozvinuli.
Takže akademický titul, který stejně jako já máte i vy. Není zkrátka žádnou nutností. Někdy je to geniální nápad, o kterém se vám může v noci snít a vy se pak probudíte. Můžete vidět řešení v nějakém problému nebo si jen myslet, že nějaké řešení můžete zlepšit. Právě to, co se nám za posledních 25 let v Izraeli povedlo, je něco, co vám tady v Česku stále ještě chybí. Je to ekosystém. Když se dnes jakéhokoli mladého člověka zeptáte, čím by chtěl jednou být. Řeknou vám, že chtějí být v high-tech, protože jsou zvyklí na tento ekosystém. Celá země dnes používá slovo high-tech, a proto bylo logické tuto knihu napsat.
Když jsem byl mladý kluk, jak jsem řekl dříve, moje maminka snila o tom, že budu úspěšný. Řekla mi, staň se lékařem, staň se právníkem. Dnes rodiče v Izraeli, když vychovávají své děti, říkají, aby šly do high-tech odvětví, stát se inženýrem.
Dobře. Zůstaňme ještě na chvíli u rozdílů mezi Izraelem a Českou republikou. Máte velké zkušenosti s univerzitami ve Vaší zemi a zkušenosti a kontakty s českými univerzitami.
Ano, to mám.
Jaké jsou rozdíly? V čem jsme dobří a kde bychom měli více zabrat?
Myslím si, že vysoké školy v České republice jsou skvělé. Máte opravdu dobré profesionální pracovní síly. Jste velmi dobří v technice. Většina úsilí v České republice však dosud byla směrovaná do průmyslu. Máte automobilní průmysl a mnoho dalších. Česká republika je velmi průmyslová země, Izrael není průmyslová země. Většina úsilí univerzit v Izraeli je v rozvíjení lidí k novým myšlenkám. Rozvíjíte lidi, aby se stali dobrými inženýry a starali se dobře o váš průmysl. Jde tedy o dva zcela rozdílné cíle.
Kdybyste dnes přijeli do České republiky, našli byste mnohem více dobrých inženýrů než v Izraeli. A pokud byste jeli do Izraele, najdete více lidí, kteří se více zajímají o inovace než průmysl. A myslím, že by možná někdo v České republice měl otevřít oči a změnit tyto cíle. Nyní budou mít zelenou inovace a pak dáte šanci studentům. Dejme tomu, že přímo u vás někdo přijde s novým nápadem. Můžete o tom udělat seminář, můžete nechat studenty mezi sebou konkurovat. Měli by však myslet neustále kreativně a přicházet s novými nápady.
Vy, jakožto zkušený člověk, co byste poradil našim studentům? Nějaká obecná rada, na co by se měli zaměřit.
Velmi jednoduše. Pokud jste student, nezáleží na zaměření, jestli na pozemním stavitelství nebo kdekoliv jinde. Nezůstávejte jen u toho, co jste studovali. Buďte spokojeni s tím, co jste studovali, ale hledejte něco lepšího. Hledejte něco, co neexistuje. Když například studuji optiku a podívám se na brýle, ty existují. Ale při myšlence na další generaci. Jaká bude další generace? Budou je používat jinak? Nemají být čočky jiné? Neberte nic jako samozřejmost, pokud něco berete jako samozřejmost, tak zůstanete celý život průměrní. Budete mít dobrou práci a rodinu, ale nic víc. Pokud se chcete odlišit, tak musíte být inovativní. Jak říkáme v Izraeli: „Think outside of box.“ (Myslete originálně). Neustále buďte kreativní. Zkrátka myslete originálně.
