Rozhovory z vejšky – Jan Jandora

Jak se z vodaře stal proděkan a jaké inovace nás během studia čekají, se dozvíte v dnešním rozhovoru! Pusťte si rozhovor s proděkanem pro bakalářské a magisterské studium, docentem Janem Jandorou a odhalte novinky, které nás čekají!

Čas potřebný pro přečtení: 7 minut

Jaká byla Vaše cesta k nám na fakultu? Přišel jste z gymnázia, pak jste u nás studoval vodu a postupně jste se propracoval až na proděkana?

Ano, je to tak. Když jsem byl na střední škole, možná už na základní, tak jsem měl vždycky rád přírodu a měl jsem rád stavebnictví. Čili volba Fakulty stavební byla jasná a z hlediska oboru mě nejvíce zaujala voda, protože mám rád životní prostředí. Chytal jsem ryby, to mě s tím trošku svázalo. Měl jsem pocit, že budu navrhovat jednou elektrárny. Život to udělal trošku jinak.

Proč voda? Jen z toho důvodu, že máte rád přírodu a že rybaříte?

Ono s tím souvisí spousta dalších věcí. Ty vodní stavby jsou krásné. Když se podíváme na přehrady, jsou to nádherná inženýrská díla, i když se to někomu nemusí zdát. Samozřejmě chápu, že ty díla možná trošku poničila krajinu, která je v zátopové oblasti. Nicméně prostě jsou to nádherná vodní díla.

Máte nějakou oblíbenou vzpomínku na studentská léta?

To je nádherné, já jsem z gymnázia. Čili gymnaziální léta byla nádherná a stejně tak i vysoká škola. Ale nějakou vzpomínku, která by byla nejhezčí, těžko říct. Velmi rád vzpomínám na literaturu na gymnáziu s paní profesorkou Karáskovou. To byl neuvěřitelně krásný předmět, ta literatura.

Proč literatura?

My jsme tam mohli diskutovat. Mohli jsme diskutovat o tom, co jsme přečetli, co se nám líbí, nelíbí a proč. To bylo nádherné. Samozřejmě nikdy jsem neměl problém s matematikou, fyzikou, ale prostě krásné vzpomínky mám na literaturu, a zvláště na paní profesorku Karáskovou.

Když jste tady studoval, měl jste v plánu, že tu zůstanete? Například i na doktorské studium a že se budete věnovat docentuře a tak dál. Měl jste v plánu, že půjdete takhle výš a výš ?

Určitě ne. Původně jsem myslel, že ihned jak skončím studium, tak půjdu do praxe. Abychom si s manželkou, tehdy ještě přítelkyní, mohli koupit byt a být spolu. Nicméně opět. Potkal jsem vynikajícího pedagoga, pana profesora Říhu a ten mě okouzlil tak, že jsem zůstal na doktorském studiu.

Takže to vůbec v plánu nebylo a prostě to jenom tak vyplynulo?

Ano, ono to vyplynulo. Tehdy ještě pan inženýr Říha, díky němuž jsem se mimochodem dostal ke studiu v  Anglii. No a když jsem se vrátil, tak jsem zůstal na doktorském studiu.

Jaké bylo studium v Anglii?

Já jsem tam vypracovával diplomovou práci. Ta se týkala šíření znečištění a použití GIS (Geografický informační systém). Bylo to tam krásné. Člověk tam přijel, to byl rok 1993/1994 a najednou tam uviděl člověka s mobilem.

Takže jste vnímal ty změny?

Naprosto. Přišel jsem na studijní oddělení tamní univerzity a řekli mi, že budu potřebovat kartu v bance. To tady vůbec nebylo nebo já jsem to nezažil. Tedy jít do banky, kam jsem se strašně bál, už jenom ta komunikace. Člověk tam přijel, byl tam jeden den a najednou si musel vyřídit v angličtině kartu. To proběhlo během deseti minut a odcházel jsem s tím, že mi přijde na adresu kolejí karta. Takže moje obavy, které jsem měl, když jsem tam přijížděl se ukázaly jako liché. Ti lidé nás tam v tu chvíli hodně brali, jako že jsme z toho východního bloku.

Jako proděkan pro studium máte určitě hodně práce, nejen administrativu v kanceláři ale stále i vyučujete. Zajímalo by mě, jak vnímáte ten rozdíl. Baví Vás výuka nebo dáváte přednost kanceláři?

Výuka je krásná. Rád chodím učit. Bohužel ta administrativa je hrozná, podle mého soudu je hrozná. Nicméně i při ní se snažím. Jsem proděkan pro studium, tak abych to studentům neznepříjemňoval, ale spíše zpříjemňoval. Chodit učit je skoro za odměnu.

Máte ještě čas a prostor věnovat se praxi? Kdy to naposledy bylo, když jste se věnoval projektu z praxe?

Ono je to složitější. Je pravda, že ty doby, kdy jsem aktivně něco navrhoval a kreslil, jsou dávno pryč. Teď spíš počítám a čas od času prostě něco spočítám. Ale není to tak, jak to bylo před 10 lety.

Měl jste nějaký větší projekt v době, kdy jste byl víc v praxi?

Ano, měl jsem projekt Grantové agentury České republiky a projekt Ministerstva zemědělství.

Máte od našich studentů velmi dobré hodnocení a přímo od studentů mi padla otázka: Jak to děláte, že si udržujete vždycky tak dobrou náladu i při přednáškách?

Těžko říct. Ono všechno určitě závisí na tom, jak se člověk cítí doma a potom to přenáší i do té školy. Vždycky se snažím to říkat tak, abych to pochopil sám. Ale jsem si i vědom toho, že některá přednáška se nemusí povést. Prostě jsou věci mezi nebem a zemí, kdy něco dělám administrativního a na poslední chvíli to musím ukončit a jít učit. A už si nestačím pročíst, co budu říkat. To se klidně může stát.

Snažím se, aby to bylo minimálně, ale nejsem stroj. Snažím se, aby ta přednáška nějakým způsobem šla. Samozřejmě, když mám čas, tak si předkreslím, jak to na tabuli budu psát. Abych věděl, že si tady musím něco nechat, protože to následně budu potřebovat.

Teď bych se chtěla ptát právě na Vaši pozici proděkana pro studium. Mě by zajímalo, jak byste nám to Vy sám představil. Co je všechno Vaším úkolem, protože toho určitě máte hodně.

Těžko se mi na to odpovídá. Řekl bych, že je tam část administrativní, kdy musí nějakým způsobem fungovat předpisy, vnitřní normy. Vnitřními normami, tím se myslí směrnice a pokyny. Ale potom je potřeba se na to podívat i tak, že ten student to nemusí číst, nečtou se normy. Je to sice trošku škoda, ale nicméně chápu to od sebe. Prostě až dojde na lámání chleba, kdy je něco hodně špatně, tak se o to člověk začne zajímat. A právě v těch situacích si myslím, že bych tomu studentovi měl pomoct.

Když už se do nějaké svízelné situace student dostal. Pokud se jedná o to, že si nevymýšlí, tak pomůžu. Samozřejmě už jsem nějaký pátek na světě, tak vím, kdy student trošku lže. Potom se mi to nelíbí. Ale pokud mohu, tak se snažím studentovi pomoct.

Moje práce by měla být taková, aby ti studenti rádi chodili do školy a pokud mají nějaký problém, aby ho řešili. A snažím se, když už to ke mně dojde, aby byli s řešením spokojeni.

Mohl byste nám přiblížit i tu administrativní práci? Máte například na starost akreditace, které jsou složité. Tak by mě zajímalo, jak byste nám přiblížil i tuhle stránku Vašich povinností.

To, že jsem řekl, že pomáhám studentům, neříkám jenom tady. Myslím, že jsem to řekl několikrát, když jsem se se studenty potkal a říkám to, když jsou imatrikulace. Respektive ten proces těsně před těmi imatrikulacemi.

Pokud fakulta nemá akreditaci, nemůže učit. Ta akreditace spočívá v tom, že je potřeba dát studijní profil absolventa. Na základě tohoto profilu se stanoví předměty. Tomu se říká studijní plán. Ve studijním plánu jsou jednotlivé předměty, tam se musí zajistit jejich sylaby. Musí se zajistit garanti těchto předmětů. Garant předmětu musí splňovat nějaké náležitosti. No a když se tohle všechno udělá, tak se sestaví akreditace.

Zapomněl jsem hned na úvod říct, že vždycky ten program má svého garanta. Ten potom garantuje tento předmět a zase jsou na něj kladeny nějaké požadavky. Jsou to požadavky toho, jak publikuje a jak učí.

Máme nové vedení. Noví páni proděkani se snaží o určité změny a modernizace. Mě by zajímalo, jestli i Vy máte v plánu nějaké změny, nebo modernizace ve studiu. Uvědomuji si, že máme na určitou dobu nové akreditace a měnit se to asi nebude. Ale domlouvali jste, že byste aspoň v něčem udělali změnu?

Ano, samozřejmě. Akreditace jsou do roku 2027 nebo 2028, jestli si dobře pamatuji. Ale neznamená to, že to je mrtvé území. Ty změny tam lze provádět. Udělá se změna, jde to na Radu pro vnitřní hodnocení a ta změna možná je. Samozřejmě je to zase administrativní práce. Nicméně pokud to vede k tomu, že se něco zlepší, je to vždycky dobré.

Co se týká nějakých nových postupů, tak to, že musí být digitalizace, je myslím jasné převážné většině lidí v České republice. Od toho už neodejdeme. Samozřejmě nám k tomu pomohla ta zdravotní situace, která tu byla a velmi rád bych směřoval k tomu, aby i studijní oddělení v podstatě fungovalo jako nějaká elektronická referentka. Spousta věcí, aby se dala řešit. Když tam člověk nepotřebuje jít fakt v úplně krajních případech, tak aby se spousta věcí vyřešilo digitálně.

Já si dovolím nakonec moji oblíbenou otázku. A to je ohledně BIMu. Ptám vždycky, pokud se to hodí a docela mě to zajímá, protože jste proděkan pro studium. Je v plánu na fakultě zavést program, který bude zaměřený na BIM?

BIM je vlastně nástroj. K tomu, abyste ho mohla používat potřebujete znát základy stavařiny. Tady bych připodobnil to, co se dělo, když jsem končil já. Protože tehdy se zaváděly CADy a mě ta práce v CADech tehdy taky bavila. A někteří představitelé praxe říkali: “Naučte je CAD, všechno ostatní je naučíme my.” To si nemyslím, že je správné. A připodobnil bych to i k tomu, že student tady musí znát základy. Teprve až je zná může používat BIM.

Když ten BIM u nás začínal, tak jsem podporoval pana Pepu Remeše, který s tím tady začal. A ten BIM se dostává do studijních předmětů. I na vodě už máme diplomku vypracovanou v BIMu. Ten proces je prostě neodvratitelný, takže BIM ve výuce je a bude. Bude ve větší míře, ale to že by byl zvláštní program čistě na BIM. Osobně se domnívám, že to je zase něco podobného, co bylo: “Naučte je CAD, všechno ostatní je naučíme my.”

Nemůže to být program, který se bude jmenovat BIM. Pořád to musí být nějaká stavařina s využitím BIMu. Ale že by se měl jmenovat čistě BIM, to se mi moc nelíbí, samozřejmě můžu změnit názor, ale moc se mi to nelíbí.

Já jsem to nemyslela, tak že by to bylo založené čistě na BIMu, ale mám ten názor, že my se mu stejně nevyhneme a už by tu měl pořádně být. Stejně, jak jste mluvil o těch CADech, tak je to nevyhnutelná věc. Nebude se takhle jen projektovat, ale třeba i rozpočtovat u nás na Ečku. Do budoucna všechno prostě bude 3D a myslím si, že by nebylo špatné nad tím zauvažovat víc. Protože já si uvědomuji, že teď máme EVB a tam mají oproti nám na stavebním inženýrství nějaké ty předměty, které by měli mít vůči BIMu. Zbytek studentů má možnost volitelných předmětů o BIMu, o tom se ví. Doufám, že o tom studenti ví. Ale myslím si, že by nebylo špatné vložit nějaký ten předmět o BIMu do studijního plánu.

Ono to je složité, protože na jednu stranu chápu, že tady máme v prváku nějaký předmět, který se učí na AIU, kde se učí základy Excelu a Wordu. Když si vezmu, že naše děti to znají na základní škole je otázkou, zdali tady tento předmět na to nevyčlenit. Případně některé předměty nějakým způsobem omezit a na základě toho přidat BIM. Jako vyloženě předmět, který by tak byl. Ale zase nelze to říct tak, že zavedeme předmět BIM. Koneckonců studenti mají možnost několika hodin za své studium mít volitelný předmět. Takže si BIM můžou zapsat, mají ho volitelný, ale počítá se jim do kreditů, které musí splnit.

Já bych Vás teda chtěla jenom doplnit. Podle mě není potřeba něco omezovat úplně, ale třeba jenom lehce poupravit některé předměty. A myslím si, že by to do budoucna mělo, za mě osobně, trošku větší smysl.

Určitě. S tím, že ten BIM má být v rámci předmětu, to jsem tady myslím před chvilkou říkal. Čili to, že se to rozšíří je ideální stav. To, jestli bude předmět, který se bude jmenovat vyloženě BIM, tak aby se tam člověk naučil lépe orientovat předtím, než bude mít tady tyto předměty, je též otázkou.