Vznik Československa
28. říjen si každoročně připomínáme jako Den vzniku samostatného Československa. Abyste využili volný den, který si díky tomuto státnímu svátku můžeme užít, připravili jsme si pro Vás článek o historii jeho vzniku.
Rakousko-Uhersko jakožto stát nebyl nikdy zcela národní identitou u většiny české společnosti. Idea samostatnosti naší země byla potlačena i během první světové války. Jinak tomu bylo v zahraničí, kde se postupně rozvíjel okruh příznivců osamostatnění. V Paříži v roce 1916 v čele jak s Tomášem Garriguem Masarykem, tak i Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, byla založena prozatímní exilová vláda. Tyto osobnosti byly klíčové pro osamostatnění Československa. Důležitou roli potom hráli i novináři a umělci.
T. G. Masaryk odcestoval do Ruska, kde probíhaly významné československé úspěchy. Československé legie se vyznamenaly v bitvě u Zborova, která se odehrála 2. července roku 1917. Díky úspěšnosti legií tak byla získána podpora od ruského ministerského předsedy Alexandra Fjodoroviče Kerenskije. Velký vliv také sehrál Manifest českých spisovatelů, který se v první polovině roku 1917 angažoval v čele s básníkem a dramaturgem Národního divadla Jaroslavem Kvapilem, čímž bylo české veřejné mínění ještě umocněno.
6. ledna roku 1918 se českoslovenští politici objevují na domácí scéně a usnášejí se k Tříkrálové deklaraci, kde byl vyřčen nárok na samostatnost Československa bez ohledů na osud Rakouska-Uherska. Otto Czernin, rakousko-uherský ministr zahraničí, silně deklaraci i Masarykovo počínání v zahraničí ostře zkritizoval. V květnu souhlasila s osamostněním Československa taktéž Slovenská národní strana a ještě na konci května vznikla Pittsburská dohoda, kde byly dohodnuty požadavky obou zemí. V návaznosti tak o měsíc později 29. června 1918 uznal francouzský ministr zahraničí Československou národní radu za první základ příští nové vlády, s čímž souhlasila v srpnu i britská vláda a v září americká. V reakci na kritiku Czernina vzniklo protirakouské hnutí, do jehož čela se 13. července 1918 dostává nově založený Národní výbor československý, který byl složen z většiny českými politickými stranami.
Jednou z otázek v rámci snahy o vyhlášení samostatnosti bylo zásobování rakousko-uherských vojsk vývozem potravin právě z Česka. Otázku řešila zemská hospodářský rada v čele s Antonínem Švehlou. Snahou bylo zatajit a udržet na území Česka co největší zásoby. 14. října 1918 proběhla generální stávka a v Písku byl šířen leták, který vyhlašoval vznik republiky. V reakci na leták došlo k převratu, kdy byly strhány symboly mocnářství a zavlály trikolory. Revoluční dav byl ještě tentýž den rozpuštěn po tom, co do města byly přiděleny oddíly rakousko-uherských vojáků. T. G. Masaryk vydal 18. října 1918 Washingtonskou deklaraci, kde načetl zásady nového Československa. Mělo jít o republiku, která svým občanům zaručuje svobodu, ženám plná práva a ochranu menšin.
V Praze 28. října 1918 došlo k vyhlášení československé samostatnosti. Veřejné záležitosti spadaly pod Národní výbor, jehož členy byli např. František Soukup, Vavro Škrobár, Antonín Švehla a Alois Rašín. Vyhlášení samostatné Československé republiky proběhlo o den později i na území Moravy. Slovenská národní rada se 30. října sešla a v tzv. Martinské deklaraci přijala prohlášení o připojení Slovenska do nově vzniklého státu. Dalšími kroky nově vzniklé československé vlády bylo vydání prozatímní ústavy, která byla vydána 13. listopadu a rozšiřovala Národní výbor na Národní shromáždění. Její členové byli přímo jmenováni, nikoliv voleni. Den na to se konala první schůze, kde byl 14.listopadu T. G. Masaryk zvolen prvním prezidentem Československé republiky a také byla jmenována nová vláda, jejíž předsedou se stal Karel Kramář.
Užijte si tedy čtvrteční sváteční den. Věříme, že jste jistě zjistili nějaký nový poznatek, který není dobré opomenout, nebo aspoň osvěžili znalosti ze střední školy. Opakování je matka moudrosti. ☺
Zdroje:
