Rozhovory z vejšky – Jindřich Woytela

Přinášíme Vám novou sekci, novou rubriku. Jedná se o rozhovory s osobami a osobnostmi, které působí, nebo působily na půdě fakulty. Postupně budeme zpovídat jednotlivce i skupiny a přidávat tak jejich názory, cesty a vzpomínky sem, mezi Vás.
V předchozím rozhovoru jsme vyzpovídali inženýra Miloslava Zimmermanna a inženýrku Terezu Rochlovou, dnes zveřejňujeme rozhovor s Jindřichem Woytelou.

Mým hlavním úkolem je chodit na jednání kolegia děkana, akademického senátu, ale především prosazovat zájmy studentů, zastávat se jich a hájit je, říká předseda Studentské komory akademického senátu a člen FASTteamu Ing. Jindřich Woytela.

Proč sis vybral právě FAST?

Na střední jsem chodil na stavárnu, takže bylo jasné, jaké mám možnosti. Buď Praha nebo Brno, přihlášku jsem si podal na obě školy a na obě mě přijali bez přijímaček. Ještě předtím jsem se byl podívat na Dni otevřených dveří (DOD) na ČVUT i VUT. V Praze se mi moc nelíbilo, zatím co v Brně šla na fakultě vidět ta architektura a historie. A hlavně Praha byla i dost hektická, v Brně je to prostě jiný. Už když jsme byli na DOD, tak nám všichni rádi poradili a byli milí.

Před FASTteamem tady byla Bezva parta účastnil ses i jí, anebo jsi přišel až do FASTteamu?

V Bezva partě jsem nebyl, to byli spíš lidi kolem Honzy Jílka a Dana Skřeka. Já jsem se s Danem poznal až pak přes Facebook, kde mi napsal ještě v létě, než nastupoval na fakultu a chtěl poradit, jak vše funguje, jako zkoušky, zápočty a průběh semestru. Jelikož jsme si rozuměli už od začátku, tak jsme se pak párkrát potkali a kecali o všem možném. Jednou řekl, že vzniká FASTteam a že to je pro aktivní studenty na FASTu. Což bylo vlastně pokračování Bezva party, tak jsem se k nim přidal. Postupně jsme začali plánovat akce jako Prvákoviny, Zaměř se, Noc vědců, DOD atd. Těch akcí je v dnešní době opravdu hodně.

Zastáváš pozici předsedy ve SKASu, jak tě napadlo kandidovat do studentské komory?

Do SKASu jsem se už dostal v minulém volebním období v doplňkových volbách, kdy byla předsedkyní Míša Šmídková, která byla u zrodu FASTfestu. Tam jsem trochu pomáhal s organizací FASTfestu a S(ta)vařáku na FAST. To byly poslední akce minulého SKASu.
Do kandidatury na další tříleté volební období jsem pak už kandidoval s lidmi z FASTteamu a dalšími studenty z fakulty. Tam už padaly otázky, kdo by byl vhodným novým předsedou SKAS, když bychom byli zvolení. Pozn.: To vlastně nemáte vůbec jisté, jestli budete ve SKASu, když do něj kandidujete, hlasují pro Vás další studenti. A pak, když volby dopadly úspěšně, tak mi vedoucí OVV pan Ing. Miloslav Zimmermann i proděkan doc. Ing. Jan Jandora, Ph.D řekli, že bych se na tu pozici hodil. Tak jsem se o pozici předsedy SKASu začal ucházet. To probíhá tak, že před zvolenou studentskou komorou prezentujete, co byste chtěli ve své pozici předsedy SKAS dokázat a jak byste chtěli, aby se SKAS rozvíjel. Měl jsem třeba v plánu newsletter s plánovanými akcemi. To jsme ale časem trochu změnili. Z fyzicky tištěného studentského časopisu Fasťák vznikl na novém webu SKASu blog, který je nyní stěžejní pro předávání informací studentům a široké veřejnosti. Další hlavní věcí z těch 7 pilířů, co jsem představoval, bylo vybudování Chill-out zóny. Ve FASTteamu jsme se o to snažili dva roky, ale bohužel jsme neměli takové vyjednávací možnosti s vedením, jako kdybychom byli členy SKASu. Sami víte, jak to dopadlo. Díky tomu je na fakultě Meetina a také mikrovlnky.
Díky tomuto plánu mě zvolili tajným hlasováním předsedou SKASu a mohl jsem si pak určit svoji pravou a levou ruku – tedy místopředsedy. Jedním z nich je právě Dan Skřek pro vnější vztahy a druhým Jakub Gulec pro vnitřní vztahy.
Mým hlavním úkolem je chodit na jednání kolegia děkana, akademického senátu, ale především prosazovat zájmy studentů, zastávat se jich a hájit je.
Ve SKASu jsme si i to fungování po volbách nastavili trochu jinak. Já vidět úplně nejsem. Jsou spíš vidět členové jako Terka, Dan a další, kteří organizují akce. Nehrajeme si na pozice. Je to o lidech, každý umí něco jiného a je lepší v jiných věcech. Každý nemusí umět všechno. 😀

Vnímáš nějakou změnu na fakultě? Jsi tu přece jen od roku 2011, takže se nějaké změny určitě udály.

Změnu vnímám dost v přístupu profesorů. Chovají se k tobě jinak, když jsi bakalář, když jsi inženýr a pak úplně jinak, když jsi doktorand. Na začátku jsou na tebe přísní, během magisterského studia jsou už mírnější, protože ví, že už máš něco za sebou. Jak přijdeš na doktorské, tak jsou úplně jiní. Berou tě, jako bys jim byl skoro rovný a někteří si s tebou začnou i tykat. Přistupují k tobě jinak a poznáš i pohled z druhé strany. Já se jich třeba ptal, jak se postavit do role učitele, jak oni přistupují k studentům, a to co mi řekli, dávalo smysl.
Ve školství docela chybí pozitivní motivace, ale to je celkově o systému školství v ČR, plus i o přístupu lidí. Proto jsem rád, že jsme šli do FASTteamu, protože Mizi (Ing. Miloslav Zimmermann, vedoucí FASTteamu) (pozn.red. rozhovor s Ing. Zimmermannem nalezneš v předchozích článcích) je hodně pozitivní a dal nám velké možnosti si vše možné zkusit. Člověk sem přijde a vlastně ani neví, co chce dělat, ale díky možnostem, co mu MiZi poskytne, zjistí, co ho baví a v čem je dobrý. To samé jsme zavedli i ve SKASu. Člověk, který má cit na grafiku, přeci nebude programovat web. 😀
Nevím, jestli bych byl na škole tak dlouho, kdyby nebyl SKAS a FASTteam. Pravděpodobně bych studium ukončil rychleji, ale našemu týmu bych to neudělal. 🙂

Měla na tebe vysoká a s tím spojený FASTteam nějaký vliv?

Vysoká určitě změní člověka, ale je to o tom, jak si to člověk nastaví a postaví se k výzvám, které před něj přijdou. Na vysoké je to super ohledně seznamování. Na začátku jsi v nějakém kruhu lidí a ten se ti časem změní. Já si je měnil i dobrovolně, abych poznal další bandu lidí. Všechno je to samozřejmě i o studiu a o těch třech písmenkách s tečkou před jménem, či i dalšími. Za mě je to ale hlavně o lidech a seznamování, protože časem zjistíš, že tě lidi posouvají dál. Někdy si to v tu dobu ani neuvědomíš, až časem.
Na fakultě, respektive na VUT, jsem začal být aktivní už ve druháku/třeťáku. To jsem viděl na sociálních sítích nabídku od VUT, že hledají lidi, co by jezdili prezentovat svoji fakultu na střední školy a gymnázia na Moravě. Vybrali si mě asi i díky tomu, že jsem byl jeden rok na Vuťákovinách jako instruktor. Jeden rok jsem se stal i ambasadorem kampaně na VUT za naši fakultu. Byl jsem na Gaudeamech a dalších akcích.
Poznal jsem na fakultě pohledy na dané věci z různých stran. Ať už jako student a učitel, nebo jako návštěvník DOD, když jsem si vybíral školu a pak jako pomocný spoluorganizátor. Také i jako zájemce u stánku na Gaudeamu, následně jako ambasador za fakultu, kdy jsem u infopultu poskytoval informace o studiu na FAST a pak už jako organizátor expozicí za fakultu, včetně obsazení lidí a jejich proškolení.

Obdržel jsi SIGNUM PROSPERITATIS od fakulty, tak by mě zajímalo, za jaké zásluhy to bylo?

Ocenění za mimořádnou aktivitu pro fakultu, mimoškolní i školní aktivity a celkově asi i dobrý prospěch. Za bakalářku i diplomku jsem obdržel děkanské ocenění a u diplomové práce i nominaci na cenu ČKAIT. Ta sice nedopadla, ale i to hodně potěší. Ale ocenění SIGNUM PROSPERITATIS spíš za tu vyvinutou aktivitu ve SKASu, FASTteamu, při pořádání akcí a hájení zájmů studentů atd. Celkově jsme ve SKAS FAST hodně aktivní a nejsem jediný, který tuto cenu dostal.

Vím, že jsi společník ve firmě lumiartsoft s.r.o., jak ses dostal k takové příležitosti? A plánuješ i něco jiného až dokončíš doktorát?

Ve třeťáku jsem si zvolil povinně volitelný předmět „práce s počítačovou grafikou“ a vybral jsem si vizualizace ‑ Artlantis, což je renderovací
a vizualizační program. Jelikož se mi práce renderovala 6 hodin přes noc a ráno jsem zjistil, že ten obrázek není úplně ono, že jsou špatně světla, špatné textury atd. tak jsem se začal zajímat o vizualizace, hledal na internetu a narazil jsem na Lumion.
Když jsem měl odevzdávat bakalářku, měl jsem na vizualizaci 8 hodin, ráno jsem to musel odevzdat. To asi na FASTu znáte, že se prostě nestíhá. 😀 Tak mě napadlo napsat do Lumionu, jestli by mi poslali licenci a poslali (to ještě neměli ani EDU licence). Přes noc jsem to zpracoval a ráno jsem odevzdával bakalářku. Zároveň jsem poslal do firmy vizualizaci, kterou jsem vytvořil. Ondra Valach, který je teď můj kolega, mi odpověděl, že je to dobrý a jestli bych s ním chtěl spolupracovat.
S tou bakalářkou to bylo ještě trochu zajímavější. Na bakuli jsem spolupracoval s více firmami, protože jsem řešil dřevostavbu a na fakultě se tomu moc učitelů nevěnuje. Tak jsem psal do několika firem a řešil s nimi své části bakalářky. Když jsem ji měl hotovou, tak jsem jim práci poslal a ze 4 firem mi 3 napsaly, jestli bych nechtěl dál spolupracovat, takže jsem se musel rozhodnout. No a vybral jsem si lumiartsoft (Lumion), firma zrovna začínala tady v Brně.
Práce nejdřív začala pasporty a pak to šlo dál. Samotná firma se teprve rozjížděla a jelikož kolega viděl, že jsem zodpovědný (to mi řekl před pár měsíci teprve :-D), tak mi nabídl, abych se stal společníkem. Potřebovali jsme trochu víc nastartovat prodej programu a já jsem si vzal na starost studentské licence. Vlastně díky mé bakalářce vznikly pro český trh EDU licence.
Když jsem přicházel do firmy, tak tam bylo nějakých 300 aktivních studentů a za rok jsme to vytáhli na 2900. Studentská licence je na rok, takže se nám díky tomu hodně rozšiřuje základna. Přímo tady na fakultě jsme měli různé workshopy a semináře pro studenty, aby viděli, jak se tvoří vizualizace. Jednou jsme udělali seminář SketchUp + Lumion dohromady, o který byl velký zájem. Plánovali jsme, že tam bude tak 60 lidí v místnosti R502, teď tam je Meetina, ale přihlásilo se přes 150 lidí, takže jsme zažádali o větší místo.
Po nějaké době jsme se rozhodli, že budeme dělat i vizualizace externě na zakázku pro projektanty, architekty, studia, developery atd. Chytlo se to a děláme jak pro soukromníky, tak i velké firmy, nadnárodní korporace a děláme i vizualizace do zahraničí pod značkou Visuhouse.
Takže po škole, mám asi jasno, kde budu pracovat. Ale pokud se otevřou zajímavé dveře, tak do nich určitě vejdu a alespoň se rozhlédnu. To mě vysoká naučila, nebát se výzev, zatnout zuby a porvat se s tím. Ať už to je zkouška z matiky, desky, chemie, staťák do betonů anebo výzva v podobě organizace akce, nebo pracovní výzva.