Rozhovory z vejšky – Tereza Rochlová
Přinášíme Vám novou sekci, novou rubriku. Jedná se o rozhovory s osobami a osobnostmi, které působí, nebo působily na půdě fakulty. Postupně budeme zpovídat jednotlivce i skupiny a přidávat tak jejich názory, cesty a vzpomínky sem, mezi Vás.
V předchozím rozhovoru jsme vyzpovídali inženýra Miloslava Zimmermanna, dnes zveřejňujeme rozhovor s Terezou Rochlovou.
Za celý FASTteam a co teď umíme vděčíme panu Zimmermannovi, bez něj by to tu nikdy nevzniklo, říká Ing. Tereza Rochlová členka FASTteamu a Studentské komory Akademického senátu FAST VUT.
Proč sis vybrala VUT a zrovna FAST?
Chodila jsem na stavárnu ve Zlíně a Brněnská technika byla pro mě jasná volba, nedávala jsem si přihlášku na žádnou jinou školu. Věděla jsem, že se sem dostanu na průměr, takže jsem se snažila mít dobré známky a šla jsem sem na jistotu. Nenapadlo mě jít někam jinam.
Bezva parta byla skupina lidí před FASTteamem, byla jsi už v té době její členkou?

Byla, přidala jsem se díky Jendovi Jílkovi, který vzal Dana Skřeka do Bezva party. V tu dobu jsem přestala psát pro Zlínský nočník, kde jsem dělala redaktorku. Tak jsem se před Danem (přítel Terezy pozn.red) zmínila, že bych chtěla psát a on mě představil panu Zimmermannovi, který potřeboval někoho, kdo by psal čtvrtletník SAFAST. Takže jsem se do Bezva party dostala s tím, že pro ně budu psát články.
Pak mě napadlo, že by Dan mohl kandidovat na krále Majálesu. On na to kývnul a s panem Zimmermannem jsme se začali na všem domlouvat. Tak vlastně vznikl FASTteam, byla to původně garda na krále Majálesu. Dali se dohromady aktivní lidé a postupně přibývali další.
V té době jsme vše dělali na koleni po chodbách, to ještě tenkrát Oddělení vnitřních a vnějších vztahů sídlilo ve 3. podlaží v budově A. Tam byla kuchyňka s velkou rohovou sedačkou, kde jsme vše vymýšleli v polních podmínkách. To byl rok 2016. Zpětně nám pan Zimmermann přiznal, že nám úplně nevěřil, protože nás neznal, ale dokázali jsme mu, co umíme a že nám může důvěřovat a je na nás spoleh. Takže Dana v přípravě na krále Majálesu podpořil. Vyžádali jsme si i podporu od fakulty, která je teď už samozřejmostí, ale tenkrát jsme vše museli vyšlapat. Bylo to skvělé období a bonus byl, že jsme toho krále Majálesu pro VUT vyhráli.
Proč jste se rozhodli, že někteří z vás půjdou do SKASu?
Když jsme cokoliv vymýšleli přes FASTteam, tak jsme to museli dát panu Zimmermannovi, aby to posunul dál až to schválilo kolegium děkana a to bylo někdy docela zdlouhavé. Chtěli jsme to urychlit, tak jsme začali spolupracovat s Míšou Šmídkovou, která byla v senátu před námi. Zjistili jsme, co všechno dělají, jak se podávají návrhy, co se ve SKASu dělá, co obnáší být senátorem atd.
Když návrh předloží senát, tak se tím vedení zabývá, dá to do zápisu a vyjádří se proč návrh podpoří a proč ne, anebo co proto dál můžeme udělat. Když končil mandát předchozího senátu a byly volby, tak jsme si řekli, že do toho s pár lidmi půjdeme, abychom tady mohli ještě víc věcí rychleji změnit. FASTteam je seskupení lidí, kteří jsou aktivní a něco dělají, ale spolek to není, takže jsme v té pozici neměli, tak velké slovo, jako máme v senátu.
Organizujete na fakultě hodně akcí, některé za FASTteam a některé za SKAS. Mohla bys k tomu něco říct?

Určitě je důležité říct, které akce dělá FASTteam a které SKAS, nebo to nějak celkově rozlišit, protože se to lidem plete. SKAS má přidělené velké akce jako FASTples, FASTfest, STAVOKS, MDŽ, ale hlavně se zabýváme předpisy, předkládáme návrhy na úpravu dokladů FASTu, jednáme s vedením, zastupujeme a hájíme zájmy studentů. FASTteam postupně realizuje akce navíc, vymýšlí pořád něco nového, jak fakultu zviditelnit a má tak čím dál tím víc práce. Původně všechny akce organizoval pan Zimmermann sám ale akce byly úspěšnější a bylo jich čím dál víc, tak už to sám zvládnout prostě nemohl. Navíc jsme postupně poznali co zde chybí a chtěli pomoci v mnoha odvětvích.Moje první větší akce, kterou jsem s FASTteamem připravovala byla Noc vědců. Tam mě vadilo, že akce má velký potenciál, který je nevyužitý, protože na to bohužel nikdo nemá tolik času, tak jsem se zeptala, jestli bych Noc vědců mohla organizovat já. Byla jsem dost pod dohledem, ale vše se vydařilo a návštěvnost se zvedla z 200 lidí na 800. V dalším roce už jsme měli 2200 návštěvníků, takže to exponenciálně roste nahoru.
Dále nám vadilo, že prváci nemají dost informací, když se sem dostanou, tak jsme vytvořili Prvákoviny. Vznikla facebooková skupina NaStavárnudoBrna, kde jsme středoškolákům začali radit jak se na fakultu dostat. Začali jsme jezdit na akci VUT Zaškolovák, kde předáváme informace, jak to funguje na fakultě. Další akcí je „Zaměř se!“. Ta je pro druháky, kteří se rozhodují kam jít dál, protože Oborový den jim často neřekne, jak to vidí studenti. Akcí je čím dál víc a jsou větší a proto se i FASTteam stále rozrůstá. Ovšem stále nás není dost, takže pokud se někdo chce rozvíjet, určitě mi klidně napište.
Jsem moc ráda, že tu vzniklo něco, co studentům takto pomáhá. Mají se kam obrátit, kam napsat, kde se zeptat. Ještě jsem nezmínila Odposlechnuto na FAST. To vzniklo taky ještě na koleni ve třetím patře v A. Tehdejší proděkan pro marketing doc. Jandora prosadil aby vznikl facebook pro studenty, něco jako „fasťácká drbna“, ale pak jsme vymysleli „odposlechnuto“ a museli jsme tomu dát alespoň nějaký řád. Dneska má stránka něco přes 3 tisíce sledujících a dokážeme tak oslovit většinu studentů. Stránka se zakládala někdy v roce 2015, už je to fakt dávno. A je pravda, že postupně jsme si přibrali víc a víc sociálních sítí. Na Facebooku je několik skupin, jsme i na Instagramu, LinkedInu a Twitteru.
Zajímalo by mě něco o Majálesu. Protože jste se mu začali věnovat, až když kandidoval Dan.
Fakulta začala krále podporovat až od kandidatury Dana, asi to bylo i tím, že jsme si o podporu dokázali říct a pan Zimmermann a pan proděkan Jandora nás podpořili, ale dva roky před ním už kandidoval „Porwi I.“ za FAST a taky vyhrál. Ondra Porwisz je náš kamarád a při kandidatuře Dana nám pomáhal. Za tu podporu od fakulty jsme zvládli zaplatit kočár s koňmi a o ostatní výdaje se dělili král s miss. V té době ještě nebyla ani královna, ale miss, to už teď taky moc lidí neví. Po akci jsme vznesli návrh, že by bylo lepší mít krále a královnu, aby to bylo vyrovnané, takto to působilo jako, že je žena něco míň a ono se to uchytilo.
Ty jsi říkala, že jsi začínala SAFASTem (čtvrtletník). Vypadal tak jako teď, anebo se celý změnil?
Nevím, kdo ho psal přede mnou, ale musela jsem zpětně dopsat články o akcích, které byly staré třeba 3 měsíce. Bylo to na mě hozeno hned, jak jsem se přidala do Bezva party. V tu dobu jsem byla na fakultě asi rok, nevěděla jsem, že některé akce tady vůbec jsou, protože informace se mezi lidi tolik nedostávaly (spíš vůbec). Takže jsem zpětně obešla spoustu lidí a zjišťovala od nich informace, díky tomu jsem i hodně osob z FASTu poznala. Bylo to náročné, musela jsem dopisovat zpětně starší články a zároveň stíhat akce, které zrovna probíhaly.
Původní SAFAST vypadal jinak. Měl starý vzhled bez grafiky, chtělo to proměnu do moderna. Teď se snažíme každý rok měnit vizuál a přála bych si to dostat na takovou úroveň, aby vše bylo online a články byly k dispozici dřív než po čtvrt roce. Docela se nám teď daří články psát přes SKAS FAST v sekci FASŤÁK, kde teď čtete tento rozhovor.
Máš i něco jiného než jen práci pro fakultu?
SKAS a FASTteam zaberou hodně času, o to víc, když to člověk chce dělat pořádně. Do toho se snažím vžít do role studenta doktorského studia a zatím s tím hodně bojuji. Ještě k tomu spravuji sociální sítě. Dan spravuje Facebook a já Instagram, takže se nám to hezky propojuje. Můj osobní profil je pro mě jako takové fotoalbum, kde si ukládám fotky. Přijde mi pěkné, že tam na tebe vyskakují vzpomínky. Každý rok mi připomínají fotky z období Majálesu, jak jsme vyhráli krále. Ta doba vše odstartovala, takže je to pěkná památka. Spravování profilů, jako mé práce, je zase úplně jiný level a často i výzva.
Jakých zkušeností si vážíš nejvíc za dobu, co tady studuješ? Co ti fakulta a FASTteam daly?
Tato škola tě určitě naučí být pilným a mít rozvrhnutý čas. Je toho hodně, zvlášť když k tomu máš třeba FASTteam, nebo když chceš pracovat. Za sebe bych tady asi uvítala větší důraz na jazyky a praxi.
Díky FASTteamu jsem zjistila, čeho jsem schopná a poznala jsem hodně lidí, kterým můžu věřit. Zjistila jsem, že člověk zvládne nespat 3 dny, když chce něco zvládnout. Můžeš věci pořád posouvat výš. Naučila jsem se jednat s lidmi, teď už vím, co si ke komu můžu dovolit, podle toho na jaké pozici je. Hodně lidí má problém rozlišit to, co mají říct a co si mají nechat pro sebe. Taky si myslím, že vysokoškoláci co „jen“ studují a nedělají nic okolo, mohou mít problém i se seberozvojem a sebeprezentací. Postupně mě FASTteam docela hodně vychoval a pan Zimmermann byl takový můj osobní mentor. Za celý FASTteam a co teď umíme vděčíme z velké části právě jemu, protože nám dal tu šanci, a hlavně nám věřil. Kdyby tady nebyl, nebojoval za nás, neposouval nás dál a nesnažil se naše nápady prosadit, tak by FASTteam nikdy takto nefungoval. Vždycky ale říkám, že FASTteam by bez nás nebyl stejně tak, jako právě bez něj. Snad to nezní moc namyšleně.
