Fakulta stavební VUT oslavila 120 let
O tom, že FAST letos oslavil 120 narozeniny, jistě víš. Takže ti asi dochází i to, že naše Alma mater, Fakulta stavební VUT jak ji znáš dnes, je už opravdu sečtělá babička. Víš ale, kdo ji založil? Co všechno si prožila a čím si prošla? Pojďme se na to podívat postupně.
Období vlády rakouského císaře a uherského krále Františka Josefa I.
(1848 – 1916)
Patronem české techniky se stal dne 19. 9. 1899 císař a král František Josef I., jehož rozhodnutím byla zřízena C. k.česká vysoká škola technická v Brně.
Za vznik české technické vysoké školy vděčíme také Dr. Antonínu Rezkovi, který se na ministerstvu velkou měrou zasazoval o vznik a finanční podporu brněnské techniky. V organizaci mu velmi pomáhal český ministr financí JUDr. Josef Kaizl. Prosazování české technické školy v té době nebylo zrovna lehké, protože byl kladen odpor od německy mluvící části obyvatel města Brna. Vláda si ovšem jasně uvědomovala oprávněné požadavky české společnosti a vypracovala vše potřebné proto, aby Jeho veličenstvo císař František Josef I. mohl podepsat 19. září 1899 dekret o zřízení této školy.
Úloha císaře Františka Josefa I. na vzniku české techniky byla zásadní, protože škola nevznikla obvyklou cestou. Vznik na základě rozhodnutí parlamentu byl blokován německými poslanci, ale dle ústavního § 14, který umožňoval obejít parlament a využít absolutistického práva panovníka.
Prvním rektorem byl Prof. PhDr. Karel Zahradník. Byl to český matematik. Tu vystudoval v Praze spolu s deskriptivní geometrii a fyzikou. Značnou část svého života strávil v Chorvatsku. Prof. PhDr. Karel Zahradník byl komturem řádu Františka Josefa.
První výuka započala 1. 11. 1899 v pronajatých budovách a prvním odborem bylo právě stavební inženýrství.
Místnosti české techniky se objevily v budově Augustinská 9 (dnes Jaselská 9). Dále také v budově Augustinská 2 (dnes Jaselská 2), kde vyučovali 4 profesoři, kteří tvořili první učitelský sbor. Byl to sám pan rektor Prof. PhDr. Karel Zahradník spolu s J. Sobotkou, J. Jahnem a H. Schwaigrem.
Další pronajatou stavbou byla Falkensteinerova 7 (dnes Gorkého), kde byl poprvé v roce 1900 otevřen odbor strojního inženýrství.
V roce 1901 byly zakoupeny pozemky, na kterých stojí Fakulta stavební tak, jak ji známe dnes. Celková cena pozemků byla 357 568 korun.
V roce 1903 proběhlo vytyčení staveb, které svojí rozlohou zabíraly 25 334 m2.
Zahájení výstavby prvních tří pavilonů (budova A, B a C) započalo v roce 1907 a jejich výstavba trvala 4 roky. Cena těchto budov se vyšplhala na 3 260 000 korun. V budově B se nacházelo stavební inženýrství a v budově C strojní inženýrství. V místě dnešní budovy D byla navržena a vystavěna přečerpávací stanice a strojovna, která se zachovala dodnes. Schválně, najdete ji?
V letech 1911 – 1912 byl zahájen první ročník v nových budovách na ulici Veveří a název školy byl rozšířen o jméno panovníka na „C.k. vysoká škola technická Františka Josefa v Brně“.
Významní profesoři:
Prof. Ing. Dr. techn. Konrád Hruban, DrSc. – profesor železobetonových a železných staveb.
Prof. Ing. Dr. techn. Ferdinand Lederer DrSc. – profesor mostů a ocelových konstrukcí.
Prof. Ing. Dr. techn. Vojtěch Mencl DrSc. – zakladatel laboratoře mechaniky zemin.
Období 1. světové války
(1914 – 1918)
V roce 1914 přišel čas pro výstavbu dalšího pavilonu a to pro laboratoře chemického inženýrství. Dnes tento pavilon známe jako budovu Z. Výuka zde byla zahájena v roce 1920.
V době první světové války byla před budovami Fakulty stavební, v místech dnešního parkoviště a parku, dočasně zřízená nemocnice Červeného kříže. Budovy Fakulty stavební byly přeměněny na vojenské lazarety pro 700 – 1000 raněných a škola se opět přestěhovala do pronajatých budov. Počty profesorů i posluchačů se snížily.
Na konci světové války v roce 1918 byly ke studiu zapsány první ženy. V tomto roce také došlo ke změně názvu a to na Českou vysokou školu technickou v Brně. Školu také poctil návštěvou, nově zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Ve 30. letech 19. století došlo k výstavbě budovy strojnických laboratoří, kterou dnes známe jako budovu D.
Škola nesla určitou dobu také název Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně, přesněji po celý rok 1937, potom co byl na škole udělen čestný doktorát tehdejšímu prezidentu dr. Edvardu Benešovi. Tento název pak nesla znovu od roku 1945.
Čestný doktorát na VUT získal také:
Hrabě JUDr. Václav Robert Kounic
Prof. PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk
Nikola Tesla
Jan Antonín Baťa
Období 2. světové války
(1939 – 1945)
Od roku 1939 byla technika, stejně jako všechny vysoké školy v Protektorátu Čechy a Morava, uzavřena po dobu 3 let. Uzavření této školy se ale nakonec protáhlo na 6 let a k obnovení došlo až po 2. světové válce v roce 1945. Škola se opět otevřela pod názvem Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně. Budovy školy byly silně zdevastovány, ovšem za pomoci studentů a profesoru se škola dostala do provozu a od podzimu 1945 započala opět výuka. V tuto dobu byl dokonce o studium na škole velký zájem. Přihlásili se studenti, kteří před válkou nestihli dostudovat a pak také ti, co před a během války dokončili střední školy.
Období Komunistického režimu v Československu
(1948 – 1989)
Nezbytná obnova technické školy pro rozvoj nově obnoveného státu byla plně podpořena. V roce 1950 – 1951 škola dosáhla největšího rozkvětu a předpokládal se další rozvoj po stránce vědecké, vědecko-výzkumné, pedagogické a materiálové.
Nečekaný šok pro Vysokou školu technickou přišel 23. 8. 1951 kdy tehdejší prezident Klement Gottwald nařídil zrušení školy a převod pod správu Ministerstva národní obrany. Byla zde dne 1. října 1951 zahájena výuka Vojenské technické akademie. Všechny obory z Vysoké školy technické byly transformovány do vojenských oborů. O jeden obor však nejevili zájem, a který to byl? Stavební inženýrství! Proto dále mohl obor pokračovat samostatně a z důvodu velkého zájmu posluchačů o tento obor bylo nakonec rozhodnuto o zřízení prozatímní Vysoké školy stavitelství.
Vysoká škola stavitelství vznikla v říjnu 1951 a jejím prvním rektorem byl prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl. Většinu staveb zabrala Vojenská technická akademie a tak rektor Mencl čelil obtížným úkolům. Škola nakonec dostala prostory, které ovšem byly roztroušeny na 13 místech po Brně. Vzdor nepřízni státu vůči brněnské technice, se právě Fakulta inženýrského stavitelství Vysoké školy stavitelství v Brně stala záhy největší stavební fakultou v republice. Ve školním roce 1952 – 1953 měla 2170 posluchačů a neskutečných 286 učitelů.
V roce 1953 pocítila Vysoká škola stavitelství další nepřízeň státu, kdy jí byly zabrány některé budovy, načež museli přednášky probíhat v kinosálech a v různých pronajatých místnostech.
Od 1. září 1956 nese škola název pod jakým ji známe dnes. Vysoké učení technické v Brně neboli zkráceně VUT v Brně. Tento název byl vybrán z několika alternativních názvů a prvním rektorem VUT se stal prof. Ing. Dr. Vilibald Bezdíček.
Konce Komunistického režimu v Československu
Hlavní sídlo Fakulty stavební bylo do roku 1989 na adrese Barvičova 85. Budova se toho roku musela, stejně jako další, v rámci restitucí odevzdat.
Rektorát se nacházel na ul. Burešově, poté byl přestěhován na ul. Kounicovu a konečné útočiště získal v novém centru VUT na ul. Antonínské.
Nyní je VUT tvořeno 8 fakultami, které jsou ještě doplněny Ústavem soudního inženýrství (ÚSI), Centrem sportovních aktivit (CESA) a Středoevropským technologickým institutem (CEITEC).
- Fakulta stavební (FAST)
- Fakulta strojního inženýrství (FSI)
- Fakulta architektury (FA)
- Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT)
- Fakulta informačních technologií (FIT)
- Fakulta podnikatelská (FP)
- Fakulta chemická (FCH)
- Fakulta výtvarných umění (FaVU)
a teď k samotné Fakultě stavební VUT
Právě Fakulta stavební byla jediná, která se udržela celých 120. let bez jejího zrušení. Dříve, jak je psáno výše, spadala pod C. k. českou vysokou školu technickou Františka Josefa. a to jako odbor stavební inženýrství.
V roce 1950 bylo zákonem 58/1950 Sb. ustanoveno vzniknutí fakult místo odborů.
Stavební inženýrství bylo jedním z mnoha odborů spadajících pod vysokou školu až do roku 1951, kdy se stavitelství oddělilo od vysoké školy a z oboru se stala Fakulta inženýrského stavitelství (FIS), která spadala pod Vysokou školu stavitelství.
V roce 1960 se FIS sloučila s Fakultou architektury a pozemního stavitelství (FAPS) a tak vznikla v rámci VUT Fakulta stavební jak ji známe dnes, tedy FAST.
V roce 1976 se od FAST oddělila architektura a vznikla samotná Fakulta architektury (FA).
Hlavní sídlo FASTu bylo v 70. a 80. letech na adrese Barvičova 85, Brno. Pro svoji malou kapacitu se FAST rozšířil do dalších prostor v různých částech města Brna, což způsobilo časté a časově náročné přesuny studentů.
V roce 1989 opustila Vojenská akademie prostory bývalé brněnské techniky, na ul. Veveří, které využívala 40 let. Tyto prostory získalo VUT a přidělilo jej právě Fakultě stavební.
Budovy po dobu čtyřiceti let nebyly udržovány, a proto je čekala nejedna rekonstrukce. Ty probíhaly v letech 1999 – 2003. Další rekonstrukce proběhla v letech 2011 – 2013 a ta byla vyhlášena za Stavbu Jihomoravského kraje roku 2013 v kategorii “Rekonstrukce staveb a objektů”.
V rámci rekonstrukcí došlo i k úpravám a modernizaci budov a podařilo se propojit celý areál v jeden celek. V areálu byly vystavěny budovy E1, E2 a byl nově vybudován pavilon F pro laboratoře Ústavu vodních staveb.
V letech 2011 – 2014 bylo zřízeno Vědecko-výzkumné centrum AdMaS, které se nachází v areálu Pod Palackého vrchem. Centrum je zaměřeno na vývoj a aplikace pokročilých stavebních materiálů, konstrukcí a technologiích.
K oslavám 120. výročí se již událo:
Oslavy započaly dne 15. 1. 2019 slavnostním odhalením bronzového reliéfu Dr. Antonína Rezka v budově rektorátu brněnského VUT. Bronzový reliéf, odhalen rektorem VUT prof. Petrem Štěpánkem, CSc., byl vytvořen na počest tehdejšího ministra Dr. Antonína Rezka, který se významně zasadil o vznik Vysokého učení technického v Brně.
V úterý 19. 3. 2019 proběhl Reprezentační ples Fakulty stavební ke 120. výročí VUT, kde proběhlo krátké poutavé video s historií fakulty a odhalení fakultního maskota, bobra. Více si můžeš přečíst ZDE .
Dne 24. 4. 2019 byla slavnostně pokřtěna česko-anglická kniha mapující historii VUT. Autorkou knihy je Radka Kolčavová a samotný křest proběhl ve dvoraně Rektorátu VUT.
Ve středu 15. 5. 2019 si bylo možné zasportovat na Dni sportu, na kterém se toho dne ke 120. výročí běžela Vuťácká míle.
Dne 19. 6. 2019 byly předány čestné doktoráty. Celý článek ZDE
Ve čtvrteční večer 19. 9. 2019 byl na počest 120. výročí VUT nasvícen hrad Špilberk červenými světly.
Oslavy 120. výročí FAST VUT vyvrcholily 25. 9. 2019, kdy byla v ranních hodinách před Fakultou stavební vysazena lípa srdčitá. S nápadem zasadit 120 stromů ke 120. výročí FAST VUT přišel student Bc. Daniel Skřek, který obstaral 1. strom a ten je právě od tohoto dne vysazený po pravé straně před budovou A. Lípu přišlo zasadit nejen vedení Fakulty stavební, ale i někteří akademičtí pracovníci. Panu prof. Ing. Miroslavu Bajerovi CSc, byla, jako děkanovi Fakulty stavební, přenechána první slavnostní lopata hlíny.
Dopoledne byly předány medaile zasloužilým akademickým pracovníkům Fakulty stavební VUT a večer oslavy uzavřelo divadelní vystoupení ve Městském divadle – Noc na Karlštejně, po kterém byl pro diváky připravený bohatý raut.
Zdroje:
Historie rektorů: https://www.vutbr.cz/vut/struktura/rektor/historie
Historie ústavu matematiky a deskriptivní geometrie: https://math.fce.vutbr.cz/historie.php
Kdo z vás chce vědět více podrobností o historii Fakulty stavební VUT v Brně: http://fyzika.fce.vutbr.cz/zakladni-udaje-historie-fakulty
Dále moc děkujeme za úpravu, poznámky a doplnění od pana prof. Ing. Leonarda Hobsta, CSc..
