Rozhovory z vejšky – Miroslav Bajer
Jak aktuálně probíhá doktorské studium a jaké změny nás čekají? Vše a mnohem více zjistíte v novém rozhovoru s profesorem Miroslavem Bajerem, pověřeným proděkanem pro doktorské studium a vnitřní vztahy. Neváhejte a běžte si jej pustit!
Čas potřebný pro přečtení: 8 minutChtěla bych se dotknout toho minulého období, co jste strávil jako děkan u nás na fakultě. Mohl byste nám říct, čeho jste na fakultě dosáhl? Jaké pro Vás byly ty největší úspěchy?
Tak nejprve bych chtěl říct, že dosáhl je trošku silné slovo, spíše dosáhli. Tím mám na mysli celé vedení Fakulty stavební a samozřejmě také všechny zaměstnance, kteří se na tom podíleli a v neposlední řadě také studenty, kteří pracují v různých orgánech fakulty a jsou zapojení do této činnosti.
Kdybych to měl tak trošku shrnout, tak co se týká třeba oblasti pedagogiky, tak tam se domnívám, že je velkým úspěchem, že fakulta dokončila akreditace studijních programů podle novely vysokoškolského zákona. Všechny tyto studijní programy máme akreditovány na deset let, což je tedy z hlediska další práce na těchto činnostech zcela zásadní. Co se týká oblasti výzkumu, tak si myslím, že se celkem podařil přechod centra AdMaS z podmínek udržitelnosti na nové organizační schéma, na kterém jsme se dohodli s ústavy. Vznikly 3 zájmová seskupení, která v podstatě koordinují veškerou činnost, která se odehrává na centru AdMaS z jednotlivých ústavů. Takže toto si myslím, že jsou takové 2 zásadní oblasti.
Co se týká doplňkové činnosti, tak tam to bylo trošku svázáno s tím problémem covidu. Poslední dva roky mého funkčního období jsme se potýkali s covidem, nicméně i přesto se domnívám, že obraty ve smluvním výzkumu a další hospodářské činnosti vůbec nebyly špatné. No a snad ještě jednu věc, když jsem zmínil ten covid. Domnívám se tedy, že jak naši učitelé, tak naši studenti se přes toto období přenesli celkem se ctí, že vědomosti, které naši studenti mají, jsou snad srovnatelné s vědomostmi, které získávali na fakultě předtím a snad už to komplikované období skončilo.
Fakulta má nové vedení a Vy budete jeden z proděkanů, konkrétně pro doktorské studium a vnitřní vztahy. Máte v plánu blízkou spolupráci s ostatními proděkany? Určitě s panem docentem Jandorou, protože je mimo jiné proděkan pro výuku v angličtině. Máte v plánu změny vůči doktorskému studiu?
Ano, tak co se týká toho mého portfolia, tak je to jednak to doktorské studium, jak jste zmínila, jednak je to tedy část vnitřních vztahů, jako je systém rozdělování neinvestičních prostředků, systém hodnocení akademických pracovníků, ale to jsou spíše záležitosti, které se týkají zaměstnanců. Tak já bych se soustředil na to doktorské studium.
Tak první věc, kterou jsme už zahájili ve spolupráci s panem proděkanem Jandorou a také s panem proděkanem Apeltauerem, který je proděkan pro tvůrčí činnost, je novelizace směrnice děkana číslo 10 z roku 2017. Ta se týká organizace doktorského studia v prezenční formě výuky na naší fakultě a toto je v podstatě stěžejní směrnice, podle které probíhá výuka a veškeré činnosti doktorandů na fakultě. Nedílnou součástí této směrnice je příloha 4, kde jsou uvedeny aktivity, které doktorandi konají a jsou tam taky uvedeny počty kreditů, které v podstatě za tyto aktivity získávají a na základě toho kolik těch kreditů získají, tak je jim podle směrnice stipendia na FAST přiřazena příslušná částka na stipendium. Takže nyní se snažíme v příloze 4 upravit kritéria, za které lze získat kredity tak, aby byly v podstatě více přiblíženy stávající metodice M17+, která je tedy pro vysoké školy nějakým způsobem stěžejní.
Takže za Vás ta změna bude hlavně vůči ohodnocení stipendiem, nebo jsou tam ještě nějaké změny vůči doktorskému studiu?
Samozřejmě se změní veškeré studijní plány, které tam jsou ještě uvedeny tak, jak byly v tom roce 2017. Nyní se tam objeví, tak jak jsou po nové akreditaci, o které jsem hovořil. Ty změny u některých studijních programů nejsou tedy nějak velké. Zásadní změna je u doktorského studijního programu Geodézie a kartografie, který byl dříve tříletý a nyní je čtyřletý.
Potom se tam také objeví ještě nějaké další věci, to znamená povinnosti studentů prezenční formy, pokud tedy jsou na nějakém ústavu. Když bych řekl nějaký příklad, tak máme ve směrnici napsáno, doufám, že si to dobře pamatuji, že musí být minimálně 25 hodin týdně na pracovišti, jaký mají nárok na dovolenou, co musí všechno hlásit vedoucímu ústavu atd. Takže všechny tyto podmínky tam zase budou uvedeny, a právě budeme diskutovat v rámci komise, která je k tomu sestavena a kde mají studenti také svoji zástupkyni.
Chtěli bychom, pokud to dobře půjde, aby začala platit od nového akademického roku, to znamená od 1. 9. 2022. Máme tam jednu neznámou, kterou se budeme snažit ovlivnit, a to je přechod fakulty na nový informační systém. To znamená na centrální informační systém a v podstatě všechno, co tam bude uvedeno, zejména započítávání kreditů bude muset být uděláno tak, že to budeme schopni z centrálního informačního systému vytáhnout, aby to studenti nemuseli všechno zadávat znovu.
Vy jste teď mluvil o povinnostech, co doktorandi u nás mají a mě by zajímalo, když dokončím inženýra a rozhodnu se, že bych chtěla pokračovat u nás na doktorské studium, tak co by mě osobně čekalo? Mohl byste nám to shrnout? Mám nějakou povinnost výuky, pracuji na disertační práci a další informace…
Ministerstvo školství připravuje reformu doktorského studia. Prosakuje, co by tam mohlo být, ale pokud to nevyjde a nebude to odsouhlaseno, tak zatím vycházíme z toho, co platí nyní, ale může se stát, že třeba za rok nebo za dva budou nějaké výraznější změny, které právě vyplynou z tohoto nového pojetí ministerstva vztahů vůči doktorandům.
Možná bych začal ještě krok dopředu. Co by měl udělat adept, který se rozhodne, že na to doktorské studium chce jít. Víme, že doktorand bere v podstatě jakési stipendium, víme, že v porovnání s nástupním platem to není žádná sláva. Takže mělo by být snahou toho studenta, si zjistit co nejvíce informací o těch školitelích, kteří ty témata vypisují. Pokud se přihlásí takovýto doktorand ke školiteli, který třeba nemá žádný svůj projekt, tak to znamená, že ten student nemůže počítat s tím, že dostane k tomu stipendiu ještě nějakou další částku, stipendium z toho projektu, že třeba nebude moci vycestovat na nějaké konference, že si nebude moci koupit nějaký materiál, přístroje, aby mohl dělat tyhle experimenty. Tak to je samozřejmě špatně.
První věc, co doporučuji studentům, uchazečům o doktorské studium je, aby se podívali, do kterých projektů je který školitel zahrnut, co řeší, jestli tam je možnost nějakého stipendia a v podstatě podle toho se rozhodoval. Podle toho také budou jeho příjmy na fakultě. Vždycky je lepší, když ten doktorand doplňuje stipendium aktivitami, které vykonává na poli vědy a výzkumu na fakultě, než když si řekne, že si je doplní externím zaměstnáním, protože to v mnoha případech je začátek toho, že doktorand studium nedokončí.
Takže to je to, co je předtím, na co jste se neptala. Potom je teda to, co říkáte, když nastoupí, tak samozřejmě první dva ročníky probíhá, nechci říct, klasická výuka, protože většinou jsou to individuální konzultace s těmi jednotlivými vyučujícími. Ta klasická výuka probíhá pouze v některých teoretických předmětech. Takže doktorand by měl za dva roky ideálně dostudovat ty povinnosti, které mu ukládá jeho studijní plán. Jsou to ve směs předměty povinně volitelné čili on si ten studijní plán seskládá se svým školitelem, tak aby ty předměty co nejvíce odpovídaly tomu tématu té jeho disertační práce no a zároveň začne nějakým způsobem konat svoji vědeckovýzkumnou činnost. Dostane od školy nějaké úkoly, ty bude konat a bude si připravovat nějaké svoje první výstupy. Z pravidla jsou to nějaké příspěvky na konferencích pro doktorandy, které by měly velice rychle přerůst v publikování třeba v časopisech atd.
Toto se týká základu, potom zase v té směrnici, o které jsem hovořil, je termín, do kdy by měl složit státní doktorskou zkoušku. U těch čtyřletých studijních programů je to do třetího roku studia, no a ten poslední 4. rok by měl v podstatě finišovat na disertační práci. Pokud se to nepodaří do těch 4 let ukončit, tak studijní a zkušební řád VUT říká, že ta maximální hranice je dvojnásobek standartní doby studia. Říká se tomu celková doba studia, což je 8 let. V podstatě úplně nejdéle, do kdy by to měl ten student odevzdat jsou 4 roky v prezenční formě, pokud neodevzdá, tak přechází na kombinovanou formu, to znamená, že již nemá nárok na stipendia a má maximálně další 4 roky na to, aby to dokončil. No a potom už jaksi probíhá pouze obhajoba a ukončení studia.
Vy jste zmiňoval to platové ohodnocení, že je rozdíl mezi stipendiem a když vás někdo ohodnotí v praxi v práci. Zajímalo by mě, jak máte v plánu udržet ty studenty, aby šli na to doktorské studium a aby tady potom i vydrželi do toho konce. Jakou pro ně máte motivaci? Jsou to potom potencionální zaměstnanci pro fakultu, tak jaká je od fakulty motivace pro ty studenty?
Tak v první řadě by měla být motivace studentů. Pokud mám správné informace, tak třeba na stavební fakultě v Praze uchazeč o doktorské studium píše motivační dopis, kde uvádí, proč chce studovat na doktorském studiu. Je motivace fakulty, ale je i motivace studenta, aby studoval. On musí vědět, proč to chce dělat. Myslím si, že to nemají špatně nastaveno.
Co se týká motivace fakulty vůči studentům, tak tam při současně nastavených pravidlech financování není jaksi jiná šance, že ti studenti se budou mít ke komu hlásit. To znamená, že bude dostatek školitelů, kteří budou zapojeni do projektů vědy a výzkumu, na kterých budou moci tyto studenty zaměstnávat, tak aby mohli plnohodnotně vykonávat pozici studenta doktorského studijního programu.
V podstatě my všechny peníze, které dostaneme prostřednictvím VUT na stipendia doktorandů, tak těm doktorandům rozdáme a možná víte, že na konci každého roku vyplácíme mimořádná stipendia. Ty si myslím, že už jsou v celkem dobré výši a také je vyplácíme na základě těch kreditů, které oni za ten rok získají. Domlouvali jsme se, že tam připadáme ještě jednu další skupinu, máme tam teď 4 skupiny. Tak asi přidáme ještě pátou, do které by padli skutečně takoví ti top studenti, kteří vynikají a tam by to finanční ohodnocení bylo ještě navíc. No a toto hradíme ze stipendijního fondu, kam samozřejmě třeba zase putují peníze od studentů za nadměrnou dobu studia atd.
V podstatě všechno, co dostaneme od ministerstva, studentům dáme, a ještě tam přidáme z toho stipendijního fondu. Pořád to ale nejsou takové částky, i když se samozřejmě stipendium nedaní, to jsou v podstatě čisté peníze, ale pořád vůči těm platům, co jsou v praxi, to jsou nižší částky. Takže aby si to ti studenti doplnili, tak z hlediska fakulty je ideální, že jsou zaměstnání na projektech jejich školitelů. Pokud to nejde, tak potom ti studenti utíkají do praxe, ale ta kvalita toho studia potom většinou klesá.
Zmiňoval jste, že mohou nastat změny v doktorském studiu a dočetla jsem se, že by tam měly přibýt výjezdy do zahraničí?
Výjezdy do zahraničí už tam jsou, ty už jsou v novele vysokoškolského zákona. Jsou uvedeny i v dokumentech VUT, kde jsou povinnosti studentů doktorského studia. Domnívám se, že tam je uvedeno, že každý student doktorského studia, který už teď studuje v těch nových studijních programech musí minimálně na jeden měsíc vyjet, ale my máme v akreditacích většiny studijních programů, že tam není jeden měsíc, ale jsou tam tři měsíce.
Proč tomu tak je, že tam jsou tři měsíce?
Když se dělala akreditace, tak tenkrát ještě asi ten předpis VUT nebyl. Domnívám se, že na některých oborech je jeden měsíc a na některých oborech jsou tři měsíce. To by měli studenti nějakým způsobem dodržovat, ale oni za to zase mají kredity. Za každý týden v zahraničí jsou kredity, kterými si mohou navýšit stipendium. Studenti, když vyjíždějí, tak vyjíždějí zpravidla na semestr, takže ty tři měsíce to má svoje opodstatnění. Pouze někteří studenti, kteří nejezdí, nebo nejedou třeba na univerzitu, ale někde do firmy, tak pak mají zase tu kratší formu. Ale už teď je to povinnost.
Zajímá mě Váš názor mezi tím, co teď momentálně je stanoveno a tím, co by nás potencionálně mohlo čekat vůči doktorskému studiu. Co si myslíte o těch změnách? Je to podle Vás ku prospěchu anebo tam visí něco ve vzduchu, co si nemyslíte, že je domyšleno?
Bavíme se o tom, co známe z doslechu, protože nic oficiálně nevíme. Já zpravidla čerpám z toho, co říká zástupkyně fakulty v radě vysokých škol vždy na akademickém senátu. Jedna taková změna, o které se diskutuje je právě výše stipendia. Uvažuje se údajně o tom, že by to mělo být minimálně na úrovni minimální mzdy, takže toto je jedna změna. Další změna, o které se uvažuje je, že by studenti měli být těm školám financování ex-post, že by měli být financováni hotoví doktorandi, nikoliv doktorandi v průběhu studia. A tady si nejsem jist, jestli je to naprosto v pořádku, protože potom by taky mohlo být snahou škol, aby to udělalo co nejvíce doktorandů bez ohledu na tu kvalitu. To si nejsem jist, jestli je to v pořádku.
Potom se taky proslýchá, že by nemělo být možné, aby studenti v rámci své pedagogické praxe učili „zadarmo“. My teď máme, jak jsem říkal 4 semestry, to znamená dva roky mají povinnost učit 4 hodiny. Ale zase je to otázka, jestli je to zadarmo, když za ty hodiny dostanou kredity a za ty kredity dostanou navýšené stipendium, takže taky to není zadarmo. Vždycky je to tam nějak schováno. Toto jsou takové ty zásadní věci, které jsem slyšel, že by se mělo nějakým způsobem upravovat, ale jestli to tak bude, nebo nebude, to skutečně v tento okamžik nemohu říci.
Na závěr bych přece jenom ještě jednou zdůraznil, skutečně, aby velkou iniciativu ti uchazeči vyvinuli předtím, než se přihlásí na konkrétní téma ke konkrétnímu školiteli. Aby měli zcela jasno, co mohou očekávat až do toho studijního programu nastoupí. Tohle by byl takový apel na studenty, aby toto udělali.