Absolventky roku 1956
Zajímá vás, jak se ženám studovalo na technice v 50. letech minulého století? Tak vás určitě nadchne dnešní rozhovor, který skrývá spoustu zajímavých vzpomínek!
Paní Ing. Serafína Kristková, CSc. a paní Ing. Zdeňka Kurková studovaly na Vysoké škole stavitelství v Brně v letech 1951 až 1956. Milým dámám děkujeme za krásný rozhovor a jejich čas a doufáme, že se vám bude rozhovor líbit, stejně tak jako nám. 🙂
Proč jste se rozhodly jít na technickou vysokou školu? A proč konkrétně stavební obor?
SK: Musím vám to povykládat v celé šíři. Totiž v septimě gymnázia v Bučovicích jsme dostali z přírodopisu velmi přísného profesora. Ovlivnil mě natolik, že jsem se rozhodla jít po maturitě na medicínu. Zkoušku na lékařskou fakultu jsem vykonala, ale z politických důvodů jsem nebyla přijata. Velmi mě to mrzelo, ale nedalo se nic dělat.
Tatínek byl stavař, a tak mě nasměroval do Stavoprojektu. Po roce práce ve Stavoprojektu, kde jsem dělala kresličku a posléze konstruktérku, jsem se rozhodla zcela opustit myšlenku na medicínu a vydala jsem se na stavební fakultu. Tam mi to už vyšlo, a tak jsem začala studovat stavařinu.
ZK: Původně jsem chtěla studovat po maturitě na gymnáziu chemii. Ale v té době vznikla v Brně místo civilní techniky Vojenská akademie a fakulty civilní techniky byly odsunuty z Brna. Budovy civilní techniky převzala Vojenská akademie a v Brně zůstala jen stavební fakulta. A naši nechtěli, abych odešla studovat chemii do Bratislavy, tak jsem se rozhodla pro stavební fakultu v Brně.
SK + ZK: Několik zpřesňujících poznámek k tomu, jak to vše vlastně v Brně bylo se studiem stavebnictví na vysoké škole:
V roce 1951 byla rozkazem prezidenta republiky v Brně zřízena Vojenská technická akademie (VTA a později VAAZ). Na usilovnou přímluvu a snahu tehdejšího rektora prof. Mencla byla v Brně ponechána stavební fakulta pod názvem Vysoká škola stavitelství v Brně (tak to máme i v diplomu).
Civilní Vysoká škola stavitelství měla Fakultu inženýrského stavitelství (FIS) a Fakultu architektury a pozemního stavitelství (FAPS) (viz kniha Otakar Franěk: Dějiny Vysokého učení technického v Brně 1945-75). Proto také naše výuka zpočátku probíhala všude možně po Brně.
Ovlivnil nástup na vysokou školu Váš život? (i s ohledem na to, jaká byla situace v té době)
SK: Ano, ovlivnil. Nemohla jsem studovat jiný než technický obor. Ale nakonec se stalo stavebnictví oborem, který jsem dělala ráda. Byly to zajímavé roky. Protože Vojenská akademie zabrala budovy na Veveří a Žižkové, tak v roce 1951 začala výuka na stavební fakultě v kině Moskva (Skala). Přednášky probíhaly v budově na Riviéře. Tak třeba paní inženýrka Kostelková si přinesla trojnožku s tabulí a učila nás tam pozemní stavitelství.
ZK: Nástup na vysokou školu pro mě byl přirozeným pokračováním studia. Bydlela i studovala jsem v Brně. Byly to pěkné roky. Snad pro zajímavost je třeba říci, že jsme měli výuku v různých budovách po celém Brně – na Hlinkách, v Sadech osvobození (Koliště), na Úvoze, na Veslařské, na Gorkého, na Koněvové (Vídeňské), na Bratislavské. Během dne jsme se přemísťovali z jedné budovy do jiné podle rozvrhu. To byl opravdu rozdíl oproti studiu gymnázia, které bylo soustředěno v jedné budově.
Při nástupu na fakultu, jste si vybíraly hned studijní obor se zaměřením, nebo bylo prvně všeobecné vyučování?
SK + ZK: V našem ročníku byla společná výuka v prvním roce pro všechny přijaté studenty na Fakultu inženýrského stavitelství. Ve 2. ročníku jsme se rozdělili na směr KD (konstruktivně-dopravní, počtem cca 170 studentů, z toho 10 děvčat) a V (vodohospodářský). Dále se naše KD rozdělilo po ukončení 3.ročníku na směr K (konstrukce beton, ocel) a D (dopravní stavby). Výuka K a D probíhala společně jen v některých vybraných předmětech. My jsme obě studovaly obor K – konstrukce. Dle přiložených “umístěnek “nás v roce 1956 končilo na oboru K 88 absolventů.
Probíhala výuka jako dnes? 13. týdnů semestru a 4 týdny zkoušek
SK + ZK: Ano, akademický rok byl podobně organizován. Semestry byly zimní a letní a po každém z nich následovalo zkouškové období. Na zkoušky se přihlašovaly celé kroužky a byl vždy domluven plán zkoušek se zkoušejícími na celé zkouškové období pro celý kroužek.
Byla výuka koncipována do cvičení a přednášek? Měly jste i nějaké laboratorní předměty?
SK + ZK: Konaly se přednášky a cvičení a pochopitelně i laboratorní předměty. Výuka probíhala například v laboratoři stavebních hmot, laboratoři mechaniky zemin a v dalších. Součástí výuky byla i praxe během prázdnin. Pro výpočty jsme používali logaritmická pravítka a logaritmické tabulky. Vše jsme zapisovali i počítali ručně.
Na co vzpomínáte nejradši a co naopak bylo nejproblémovější?
SK: Ráda vzpomínám na studentský život se všemi jeho krásami.
ZK: Vstoupila jsem v té době do souboru Radost. Soubor měl taneční kroužek a pěvecký sbor s muzikou. Se souborem jsme vystupovali hlavně na Moravě. Ohromně zajímavý byl zájezd do Německé demokratické republiky. Ráda na toto období vzpomínám. A jaký byl největší problém? Najít čas na studium i na Radost.
Setkaly jste se během studia s reakcemi na to, že jako ženy studujete techniku?
SK + ZK: Setkaly jsme se s velmi vstřícným přístupem. Jako ženy jsme byly, troufáme si říci, ve výhodě. A občas nám i páni profesoři nadržovali. Bylo nás děvčat v ročníku málo.
Bylo v té době hodně studentek na fakultě?
SK + ZK: Na oboru nás bylo celkem asi 170 posluchačů v jednom ročníku, z toho bylo 10 děvčat. (Pro vysvětlení: na vysokých školách byli posluchači, na středních školách studenti a na základních školách žáci). Dokonce v předchozím ročníku byly jen dvě posluchačky.
Měly jste po škole problém s hledáním práce?
SK: Po absolutoriu jsme dostávali tzv. umístěnky. Podniky vyjádřily požadavky na absolventy. Ty byly soustředěny na fakultě. Přidělování míst jednotlivým posluchačům proběhlo z pozice fakulty. Já jsem dostala umístěnku do Košic. Ale protože jsem už od 2.ročníku pracovala jako pomocná vědecká síla na katedře geotechniky, měla jsem štěstí. Díky znalosti ruštiny jsem pracovala pro pana profesora Mencla již při studiu. Postupně jsem pronikla do předmětů geotechniky a posléze jsem začala pracovat na katedře jako asistentka. Vyučovala jsem mechaniku zemin již jako zaměstnanec na fakultě. Umístěnka do Košic mě díky profesoru Menclovi minula.
ZK: Umístěnku jsem dostala do brněnského Průmstavu. Pracovala jsem tam po absolutoriu jako přípravář staveb a poté jsem byla dva roky na stavbě brněnského výstaviště jako asistent stavbyvedoucího. Potom jsem nastoupila jako asistentka na Fakultu stavební na nově vznikající Katedru ekonomiky, kterou vedl profesor Tejc.
Jak za Vás fungovaly menzy? Byla na fakultě nějaká?
SK + ZK: Menzy fungovaly dobře. Byly na několika místech v Brně. Oběd stál 2,80 Kčs a pro informaci nástupní plat inženýra po absolutoriu byl 890 Kč.
Jak fungovaly koleje? (Kde byly, jak vypadaly…)
SK + ZK: Bydlely jsme obě v Brně u rodičů. S kolejemi nemáme zkušenosti. Ale víme, že se bydlelo na kolejích, ale také na různých ubytovnách. Rozhodně nebylo možné, a ani zvykem, si pronajímat byty, tak, jak je to běžné dnes.
Konala fakulta za Vašeho studia i nějaké akce? Například plesy, koncerty nebo přímo akce pro studenty.
SK + ZK: Konaly se plesy a sportovní utkání. Prostě normální studentské zábavy.
Scházeli se absolventi v dalších letech po ukončení studia?
SK: První společné setkání se uskutečnilo po 25 letech, byli jsme schopni ještě dohledat většinu spolužáků. Dále jsme se setkávali v Brně cca po 5 letech, od r. 2012 po 1 roce.
Poslední setkání bylo po 61 letech od absolutoria. Už bylo obtížné se dohledat, dopravit se a vůbec se o sobě vzájemně dozvědět. Ale ti, co se účastnili pravidelně, tak vždy projevovali velkou radost ze setkání a těšili se, že se zase ještě shledáme.
(Paní Ing. Serafína Kristková, CSc. organizovala setkání spolužáků a má dosud přehled o jejich osudech. Je neuvěřitelné, že tohle vše včetně práce s mobilem i na notebooku zvládá i ve svých 90 letech. Paní Ing, Zdeňka Kurková s paní Ing. Serafínou Kristkovou, CSc. se často setkávají, vzpomínají na doby minulé a velmi čile se zajímají o to, co se děje na Fakultě stavební. Jejich dcery a vnuci absolvovali také Fakultu stavební v Brně. A někteří z nich na fakultě působí dodnes v pozici vyučujících.)
