Studenti mezi námi – Ondřej Nespěšný
Na léto jsme si pro Vás připravili novou sérii rozhovorů se studenty ze Studentské komory akademického senátu naší fakulty. Členové měli za úkol odpovědět na pár otázek, díky kterým blíže zjistíte, koho jste si vlastně zvolili a co všechno mají v plánu.
Dnešní rozhovor je se členem Ing. Ondřejem Nespěšným.
Co nám o sobě prozradíš? Jak by ses popsal?

Stavařina mě bavila odjakživa, to je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl pokračovat ve studiu a v současnosti jsem studentem doktorského studia na Ústavu pozemního stavitelství. Mám téma, kde se zabývám využitím kompozitních materiálů pro interiérová schodiště. Úplně nejvíc mě baví, když to schodiště po těch všech návrzích, výpočtech a montování můžu zkoušet, ideálně do zlomení. Nejde pořád jenom studovat, nebo pracovat, takže to prokládám sportem. Věnuji se hlavně hokeji, hokejbalu, baví mě cyklistika a práce se psy. Tam jsem se naučil zodpovědnosti, cílevědomosti a respektu k ostatním.
Kdy tě poprvé napadlo, že budeš kandidovat do SKASu? Co tě k tomu vedlo?
Až na doktorském. Když jsem si prošel bakalářským a magisterským studiem a získal jakýsi nadhled. Mě práce baví a dokážu se pro ni nadchnout, když cítím, že to má smysl. Posouvat náměty studentů prostřednictvím SKASu určitě smysl má.
Čím se lišíš od ostatních? Proč si myslíš, že studenti dali hlas právě tobě?

Na tuto otázku asi nedokážu odpovědět, neřekl bych, že se nijak zvlášť neliším od ostatních, SKAS je pro všechny. V rámci doktorského studia jsem měl výuku pro bakaláře, jinak by mě současní studenti ani neznali. Celkově se snažím být férový a vycházet studentům vstříc, asi proto.
Co bys chtěl jako senátor změnit?
Návrhy na změny jistě přijdou časem, všechno má svůj vývoj. V současnosti je prioritou zdárně dokončit, co bylo v předchozím volebním období započato.
Při nástupu na doktorské studium jsem postupně zjišťoval, jak je to s prací s odbornými publikacemi, že jsou nějaké výzkumné projekty a v čem spočívá celý ten proces. Bylo to všechno takové rychlé. Rád bych, aby měli studenti magisterských, nebo i bakalářských studijních programů možnost zapojit se do výzkumných projektů ještě před nástupem na doktorské. Nemusí hned řešit nějakou složitou problematiku, stačí když si rozšíří obzory a získají náskok. Mohou se tak zavčas rozhodnout, jestli to pro ně má smysl, nebo ne.
Distanční výuka v době pandemie byla náročná, pro všechny. V případě, že by se situace opakovala, je potřeba klást důraz na to, aby se všem studentům dostalo stejného přístupu jako při prezenční výuce.
Jak máš v plánu změny dosáhnout?

Hlavně diskusí, tvůrčím přístupem a kreativitou. Co se týče zapojení studentů, tam to určitě bude záviset na jednotlivých ústavech a hlavně doktorandech.
Co bylo první, co jsi udělal, když ses dozvěděl, že tě zvolili?
Napsal jsem to manželce, aby věděla, že budu doma zase o něco méně.