Od bakalářky, přes diplomku do USA
Rozhovor s Jakubem Hodulem
Jakub Hodul byl studentem fakulty od roku 2009. V letošním akademickém roce úspěšně ukončil doktorské studium na oboru Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství. Je uznávaným specialistou ve svém oboru, zejména v tématech polymerních sanačních hmot, sanacích betonových konstrukcí, polymerbetonů, nátěrových systémů na polymerní bázi a především v oblasti využívání odpadních surovin do stavebních materiálů za účelem snížení ekologické stopy.
Proč jste šel studovat zrovna na Fakultu stavební?
Už od dětství mě bavilo stavět a vytvářet. Rodiče stavěli dům, takže jsem byl prakticky na stavbě pořád. Mé oblíbené předměty byly matika, fyzika a taky chemie. Na gymnáziu jsem se začal zajímat o architekturu a zároveň mě lákala technologie výroby betonu. Tenkrát jsem se rozhodoval právě mezi stavárnou a jadernou fyzikou.
Na naší fakultě jste studoval obor M – Stavebně materiálové inženýrství. Byla to pro Vás jasná volba?
Rozhodoval jsem se mezi M-kem a K-áčkem. Vím, že mě tenkrát dost zaujala přednáška ze zkušebnictví a technologií. Zároveň jsem měl velmi v oblibě matiku a chemii, přičemž jsem hodně oceňoval přístup vyučujících, kteří se mnou mnohokrát diskutovali nad příklady, které jsem řešil ve svém volném čase. Nechtěl jsem jen sedět u počítače, ačkoliv mě AutoCAD a rýsování baví. Bavilo mě dělat rukama a zkoušet si přípravu různých druhů stavebních materiálů.
Čím se zabývala vaše bakalářská práce?
Moje práce se zabývala vývojem NOVÉ METODIKY PRO HODNOCENÍ TRVANLIVOSTI SOLIDFIKÁTŮ PŘIPRAVENÝCH Z NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ – ve zkratce možnosti využití nebezpečných odpadů ve stavebnictví. Tohle téma mi bylo velmi blízké, jelikož mám hodně rád čisté životní prostředí a zajímám se o ekologii. Vedoucí mé práce byl prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA. Tato má práce dostala ocenění za vzorně vypracovanou bakalářskou práci a její obhajobu při státní závěrečné zkoušce.
Věnoval jste se dál tomuto tématu?
Ano, celé následující léto jsem po úspěšném ukončení bakalářského studia strávil v laboratoři a míchal jsem nové vzorky solidifikátů. Snažil jsem se najít co nejvhodnější recepturu a co nejlepší využití specifických nebezpečných odpadů při využití solidifikačních činidel na druhotné bázi. Poté jsem se i s těmito výsledky zapojil do SVOČ – Studentská vědecká a odborná činnost. Zde jsem se umístil jako 2. nejlepší práce v rámci Fakulty stavební a na pátém místě v mezinárodním kole. S tímto tématem jsem pokračoval i se svou diplomovou prací. Díky tomu, že jsem na tom pracoval už od čtvrtého ročníku, měl jsem k dispozici i dlouhodobé výsledky zkoušek. V té době jsem už pracoval na výzkumných projektech a taky s ohledem vysoké prospěchové stipendium, jsem už nemusel dělat žádné jiné brigády.
Věděl jste už od začátku, že budete pokračovat v doktorském studiu?
Upřímně, jsem se plně rozhodl jít na doktorát dva týdny před státnicemi. A moje doktorandská „kariéra“ započala. V průběhu mého doktorského studia jsem se podílel na výuce “Kovové a dřevěné materiály“, “Plastické látky ve stavebnictví“ a “Speciální izolace“. Absolvoval jsme také celou řadu stavebně technických průzkumech. Toto období pro mě bylo náročné, práce bylo moc a volného času málo, ale dalo mi to hodně zkušeností a praxe.
Zúčastnil jste se nějakých konferencí?
Ano, jezdil jsem po různých mezinárodních konferencích, na začátku PhD studia především prezentovat výsledky své diplomové práce. Na zahraniční konference jsem jezdil většinou se svým vedoucím disertační práce prof. Ing. Rostislavem Drochytkou, CSc. MBA. Zde jsem se nejen naučil prezentovat v anglickém jazyce, ale také jsem získal kontakty a především možnosti mezinárodní spolupráce. Poté jsem se zabýval sanacemi objektů v jaderné elektrárně na Slovensku, kde jsem měl volnou ruku a mohl jsem tak získat další cenné zkušenosti. Na tomto projektu jsem pracoval pod vedením pana prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
První dva roky studia jsem často jezdil do terénu v rámci stavebně-technických průzkumů a hodně psal odborné články. Zabýval jsem se zejména vývojem polymerbetonů, správkových hmot a polymerních nátěrů na beton. Právě díky tomu jsem se podílel na tvorbě nových funkčních vzorků a užitných vzorů, což jsou v podstatě nově vyvinuté materiály s vynikajícími vlastnostmi.
Bavilo Vás předávat své znalosti studentům?
Ano, začínal jsem jako konzultant bakalářských prací. Zde jsem se snažil především pomáhat studentům co se týče odborné stránky a vždy jsem k nim měl přátelský přístup. Všichni studenti, kteří mě byli přiděleni úspěšně obhájili své závěrečné práce a řada z nich byla za své práce, nebo přístup ke studiu odměněna různými oceněními nebo červeným diplomem. Hlavní důraz při konzultacích jsem kladl na edukaci studenta. V té době jsem začal vyučovat i další předměty: Plastické látky ve stavebnictví a Speciální izolace.
Zabýval jsem se vývojem výzkumem nových materiál ve výzkumném centru AdMaS a s postupem času jsem se firmám nemusel ozývat já, ale kontaktovaly mě samy.
Takže jste se věnoval zejména vědě a výzkumu?
Ano, ve spolupráci s kolegy a studenty pod vedením svého vedoucího disertační práce jsem vymyslel řadu nových metodik a postupů vývoje nových materiálů. Vždy se snažím o to, aby byly výstupy co nejlepší. Při studiu jsem ale nikdy nezanevřel na své koníčky, které mi dodávají hodně pozitivní energie a odbourávají každodenní stres.
Slyšela jsem, že jste se zúčastnil i zahraniční konference ve Washingtonu, souhlasí to?
Ano, v loňském roce jsem se zúčastnil konference ICPIC (International Congress on Polymers in Concrete), kde jsem prezentoval zejména možnosti využití druhotných surovin do polymerbetonu na epoxidové bázi. Jedná se o velmi prestižní konferenci, na které jsou přednášeny novinky z oblasti polymerbetonů a polymerů v betonech z celého světa.
A čím jste se zabýval dále?
Zabýval jsem se především využitím odpadních surovin do speciálních sanačních hmot, konkrétně zálivkových, kotvících a reprofilačních, ale hodně jsem se zabýval taky bez výkopovou sanací kanalizačních potrubí a problémem s denitrifikovanými popílky. V rámci svého studia jsem dostal příležitost se podílet na několika prestižních projektech, které mi nabídly prostor k realizaci mé dizertační práce.
Vycestoval jste v rámci svého studia?
Zúčastnil jsem se pracovní stáže v rámci programu Erasmus+. V rámci tohoto programu jsem pracoval především v oblasti vědy a výzkumu využití odpadního vápence a popílku dva měsíce na Maltě. Tuto zkušenost hodnotím celkově za velmi přínosnou. Zlepšil jsem se zejména v jazycích, získal řadu nových kontaktů a měl jsem možnost zabývat se úplně jiným směrem vývoje materiálů. V rámci svého pobytu na Maltě jsem pod vedením svého mentora Dr. Rubena Borga a ve spolupráci s akreditovanou laboratoří vynalezl novou recepturu sanační malty na silikátové bázi s obsahem krystalizační přísady a druhotných surovin. Na experimentálním prověřením tohoto materiálu, hlavně z hlediska mikrostruktury nadále pokračuji po svém návratu, aby byla receptura plně osvědčená a využitelná v praxi[JH2] .
Časopis IMPACT, říká vám to něco?
Kvalita odborných časopisů se dá posuzovat dle různých hledisek, přičemž časopisy s vysokým “impactem“ patří k těm nejprestižnějším. Já osobně jsem zatím spoluautorem dvou článků uveřejněných v těchto impaktovaných časopisech, přičemž jeden s názvem „New possibilities of neutralisation sludge solidification technology“ byl publikován v časopise Journal of Cleaner Production a v současné době vykazuje IF 5,65.
Je něco, co byste doporučil čtenářům?
Dělejte, co Vás baví. Školou se zabývejte, ale zároveň se nevěnujte jen jí. Já třeba mimo studium hodně sportuji a mám rád zábavu. Člověk se učí celý život a zkušenosti nabrané ve škole oceníte až po ní. Důležité je taky si uvědomit, že závěrečné práce, ať už se jedná o bakalářku nebo diplomku, neděláte pro fakultu, pro rodiče ani pro přátele. Píšete je pro sebe a pokud je správně pojmete, je to to, co Vám za celé studium dá nejvíce. Je to Váš výsledek, Vaše vizitka, Vaše dílo.
